Ceny ropy v pondělí zaznamenaly mírné zisky poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že prodlužuje termín obchodních jednání s Evropskou unií až do 9. července. Tento krok byl vnímán jako zmírnění napětí na globální scéně, neboť původní hrozba uvalení 50% cel na evropské zboží mohla výrazně narušit světový obchod a negativně ovlivnit globální poptávku po ropě. Investoři tak alespoň krátkodobě zareagovali pozitivně a ceny obou hlavních ropných benchmarků mírně vzrostly.
Futures na ropu Brent se do pondělního rána podle údajů z 06:53 GMT zvýšily o 18 centů, tedy 0,28 %, na 64,96 USD za barel, zatímco americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) posílila o 17 centů na 61,70 USD za barel. Podle Tonyho Sycamorea, tržního analytika ze společnosti IG, přineslo rozhodnutí Trumpa úlevu jak ropnému trhu, tak americkým akciovým futures, které rovněž mírně rostly.
Sycamore však zároveň upozornil, že ropa zůstává v krátkodobém horizontu citlivá na jakékoli nové titulky týkající se obchodní politiky a celních otázek. Rizikový sentiment investorů totiž i nadále osciluje mezi nadějemi na dohodu a obavami z další eskalace. Společně s tímto napětím zůstávají ve hře i fiskální obavy, zejména ve Spojených státech, kde zadlužení roste a trhy sledují každou zmínku o možném zhoršení úvěrového profilu země.
Páteční obchodování skončilo pro ropu s růstem o 0,5 %, a to zejména díky omezenému pokroku v americko-íránských jednáních o jaderném programu, což snížilo pravděpodobnost návratu velkého objemu íránské ropy na světové trhy. Tento faktor byl dále umocněn tím, že američtí obchodníci uzavírali pozice před prodlouženým víkendem Memorial Day, což vytvořilo krátkodobý tlak na růst cen.
Zároveň vyšly nové údaje od společnosti Baker Hughes, které ukázaly, že počet aktivních ropných plošin v USA se minulý týden snížil o osm na celkových 465 – nejnižší hodnotu od listopadu 2021. Tento pokles lze interpretovat jako důsledek nižších cen ropy, kvůli nimž jsou některé vrty ekonomicky méně výhodné.
Na druhé straně ale růst cen ropy limitují obavy z rozhodnutí skupiny OPEC+, která by mohla na nadcházejícím zasedání navrhnout další zvýšení těžby až o 411 000 barelů denně pro měsíc červenec. Suvro Sarkar, vedoucí energetický analytik banky DBS, uvedl, že současný tlak na zvýšení produkce spolu s tzv. „mini cenovou válkou“ mezi členskými státy kartelu již vytváří prostředí, které může brzdit jakýkoli cenový růst.
Navíc agentura Reuters nedávno informovala, že OPEC+ zvažuje úplné zrušení zbývajících dobrovolných omezení těžby, která představují zhruba 2,2 milionu barelů denně. Skupina již pro období duben–červen zvýšila těžební cíle o přibližně 1 milion barelů denně. Tato rozhodnutí mají potenciál vychýlit rovnováhu nabídky a poptávky na trhu a vytvořit prostor pro přebytek.
Podle Priyanky Sachdevy, hlavní tržní analytičky společnosti Phillip Nova, může ropný trh ve druhé polovině roku 2025 čelit kombinaci převýšení nabídky a oslabené poptávky, a to i kvůli možné politice univerzálních cel, ke které se prezident Trump v posledních týdnech opět přiklání. Tato kombinace faktorů by podle ní mohla způsobit výrazný pokles cen ropy, což by mělo důsledky pro producenty i globální ekonomiku.
Závěrem lze říci, že ropa se momentálně pohybuje ve velmi úzkém pásmu mezi růstovým potenciálem a strukturálními překážkami. Na jedné straně pomáhají pozitivní politické signály, na druhé straně přetrvává tlak ze strany OPEC+ a nejistota ohledně celkové kondice globální ekonomiky. Jakýkoli další vývoj – ať už na poli americko-evropských obchodních jednání, nebo rozhodnutí OPEC+ – může v příštích týdnech sehrát klíčovou roli v dalším směřování trhu s ropou.
