Ceny ropy prudce rostou a směřují k jednomu z nejsilnějších měsíců v historii. Geopolitické napětí a narušení dodávek zásadně mění tržní očekávání.
Ceny ropy se v úterý držely nad hranicí 110 dolarů za barel, zatímco investoři vyhodnocovali protichůdné zprávy z Blízkého východu. Na jedné straně stála informace o požáru ropného tankeru poblíž Dubaje, který měl být způsoben útokem Íránu, na straně druhé zprávy naznačující, že prezident Donald Trump zvažuje ukončení vojenských operací proti Teheránu.
Futures kontrakty na ropu Brent s dodáním v květnu mírně vzrostly o 0,1 % na 112,87 dolaru za barel. Americká ropa West Texas Intermediate naopak oslabila o 0,4 % na 102,49 dolaru za barel. Trh tak zůstává extrémně citlivý na jakékoliv nové informace, které mohou naznačit další vývoj konfliktu.
Na začátku obchodování ceny ropy prudce vzrostly poté, co byl v přístavu u Dubaje zapálen kuvajtský tanker. Majitel plavidla uvedl, že incident byl důsledkem íránského útoku, což okamžitě zvýšilo obavy z další eskalace konfliktu a ohrožení globálních dodávek ropy.
Později však růst cen částečně zpomalil po zprávě deníku The Wall Street Journal, podle které Donald Trump sdělil svým poradcům ochotu ukončit vojenskou kampaň proti Íránu, i pokud zůstane Hormuzský průliv uzavřený. Americká administrativa dospěla k závěru, že snaha o jeho znovuotevření by mohla konflikt výrazně prodloužit nad původně plánovaný časový rámec čtyř až šesti týdnů.
Podle těchto informací chce Washington postupně omezit vojenské operace po dosažení hlavních cílů, mezi které patří oslabení íránského námořnictva a raketových kapacit. Následně by se Spojené státy měly zaměřit na diplomatický tlak s cílem přimět Teherán k obnovení provozu v Hormuzském průlivu, přičemž klíčovou roli by mohli sehrát evropští a regionální spojenci.
Možná deeskalace by mohla znamenat určitý posun v konfliktu, zejména vzhledem k tomu, že Írán již dříve požadoval omezení vojenských operací jako podmínku pro zahájení přímých jednání. Přesto zůstává situace velmi napjatá a trhy počítají s pokračujícími riziky.
Zásadním faktorem je nadále uzavření Hormuzského průlivu, kterým běžně prochází přibližně 20 % globálních dodávek ropy. Jeho blokáda má okamžitý dopad na světové energetické trhy a vytváří tlak na růst cen.
Ropa tak směřuje k mimořádně silnému měsíčnímu výkonu. Futures kontrakty na Brent i WTI jsou na cestě k růstu o 50 až 54 % za měsíc březen, což by představovalo jeden z nejvýraznějších měsíčních nárůstů v historii. Tento růst odráží nejen skutečné výpadky dodávek, ale i výraznou rizikovou prémii, kterou trh započítává.
Írán podle dostupných informací efektivně blokuje Hormuzský průliv a zároveň útočí na tankery a energetickou infrastrukturu v oblasti Perského zálivu. Několik zemí regionu již kvůli konfliktu pozastavilo těžbu i export ropy, což dále prohlubuje napětí na trhu.
Situaci komplikují i protichůdná prohlášení obou stran. Írán opakovaně uvedl, že nevede přímá jednání se Spojenými státy, zatímco Washington tvrdí opak. Spojené státy navíc podle dostupných informací vyslaly do regionu tisíce vojáků a prezident Donald Trump znovu pohrozil útoky na energetickou infrastrukturu, pokud nebude průliv otevřen do 6. dubna.
Diplomatické snahy o ukončení konfliktu pokračují. Pákistán například nabídl, že by mohl hostit jednání o příměří v Islámábádu. Zároveň se do konfliktu zapojilo jemenské hnutí Húti, které o víkendu zaútočilo na Izrael, což vyvolává obavy z rozšíření konfliktu do dalších oblastí, včetně Rudého moře.
Pro investory tak současná situace představuje kombinaci extrémní volatility a geopolitického rizika. Vývoj cen ropy bude i nadále záviset především na tom, zda dojde k deeskalaci konfliktu, nebo naopak k jeho dalšímu rozšíření.
