Ceny ropy se na konci týdne vydaly dolů poté, co již ve čtvrtek zaznamenaly pokles o 1,6 %, protože trhy reagovaly na zprávy o příměří mezi Izraelem a Hamasem. Dohoda o ukončení bojů v Gaze, kterou zprostředkoval americký prezident Donald Trump, vedla k prudkému snížení takzvané rizikové prémie – tedy příplatku, který investoři přidávají k ceně ropy kvůli obavám z geopolitických konfliktů a možného ohrožení dodávek.
V pátek ráno se futures na ropu Brent obchodovaly o 0,4 % níže na 64,98 USD za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate (WTI) klesla o 0,3 % na 61,31 USD za barel. I přes tento pokles oba hlavní ropné benchmarky na týdenní bázi stále vykazují růst o zhruba 0,7 %, což odráží částečné zotavení po předchozím prudkém propadu.
Příměří v Gaze mění náladu na komoditních trzích
Ve čtvrtek Izrael a palestinské hnutí Hamas podepsaly dohodu o příměří, která představuje první fázi širšího mírového plánu Donalda Trumpa zaměřeného na ukončení dvouleté války v Gaze. Podle dohody se Izrael částečně stáhne z území Gazy, zastaví bojové operace a Hamas propustí všechny zbývající rukojmí výměnou za stovky palestinských vězňů.
Analytici označují tento krok za zásadní průlom, který výrazně snižuje geopolitické napětí v regionu, jenž je strategicky důležitý pro světový ropný trh. Blízký východ totiž produkuje více než třetinu celosvětové ropy, a jakýkoli konflikt v oblasti může způsobit prudké výkyvy cen.
„Tato dohoda přesunula pozornost investorů zpět k fundamentům trhu – konkrétně k otázce přebytečné nabídky, protože OPEC i jeho spojenci pokračují v postupném zvyšování produkce,“ uvedl analytik Daniel Hynes z ANZ.
OPEC+ mírní obavy z nadměrné nabídky
Organizace zemí vyvážejících ropu a její spojenci (OPEC+) se o uplynulém víkendu dohodli na menším než očekávaném zvýšení těžby v listopadu, což částečně zmírnilo obavy z prudkého nárůstu nabídky. Podle analytiků z BMI bylo toto rozhodnutí klíčové, protože trhy původně očekávaly, že OPEC+ přidá na trh výrazně více barelů denně, což by mohlo způsobit další pokles cen.
„Očekávání prudkého nárůstu produkce se zatím nepotvrdila. Naopak, menší než předpokládaný nárůst přispěl k mírnému růstu cen ropy během týdne,“ uvedli analytici BMI.
Ropný trh se tak nyní ocitá ve fázi přehodnocování rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Po měsících zvýšené volatility způsobené geopolitickými konflikty a ekonomickými nejistotami se investoři začínají soustředit více na ekonomická data a globální poptávku, než na spekulace o válce či sankcích.
Vliv USA a obavy z uzavření vlády
Kromě vývoje na Blízkém východě sledují obchodníci také situaci ve Spojených státech, kde přetrvává uzavření federální vlády kvůli rozpočtovým sporům v Kongresu. Dlouhodobé uzavření by mohlo zpomalit americkou ekonomiku a následně snížit poptávku po ropě v největší spotřebitelské zemi světa.
„Každý den, kdy zůstává vláda uzavřena, představuje další nejistotu pro podniky i spotřebitele,“ uvedl jeden z analytiků Energy Aspects. „To by mohlo mít dopad na domácí poptávku po palivech, zejména pokud dojde k omezení průmyslové aktivity a dopravy.“
Přechodná stabilizace po geopolitických otřesech
Navzdory současnému poklesu cen se ropa obchoduje výše než před měsícem, což naznačuje, že trh stále nepovažuje situaci za zcela stabilizovanou. Konflikt na Ukrajině zůstává otevřený a zdržení v mírových jednáních mezi Moskvou a Kyjevem ve středu vyvolalo dočasné posílení cen. Sankce proti Rusku, druhému největšímu vývozci ropy na světě, zůstávají v platnosti a brání prudšímu poklesu cen na globálním trhu.
V současnosti se tak zdá, že ropa bude pokračovat v rozsahu mezi 60 a 65 dolary za barel, dokud se trhy nepřesvědčí, že příměří v Gaze je trvalé a že OPEC+ dokáže pružně reagovat na změny poptávky.
Pokud se však geopolitické napětí znovu zvýší – například v případě eskalace situace na Ukrajině či v Perském zálivu – může se trh rychle vrátit k vyšším hodnotám.
