Ceny ropy se ve čtvrtek vydaly směrem dolů a smazaly část zisků z předchozích dnů poté, co se na trzích zmírnilo napětí kolem geopolitických rizik. Investoři reagovali především na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ustoupil od tvrdé rétoriky vůči Grónsku i Íránu, a zároveň začali znovu přehodnocovat rovnováhu mezi globální nabídkou a poptávkou po ropě. Vývoj ukazuje, jak citlivý zůstává ropný trh na politická prohlášení i náznaky změn v zahraniční politice Spojených států.
Severomořská ropa Brent během čtvrtečního obchodování oslabila přibližně o dvě procenta a dostala se pod hranici 64 dolarů za barel. Americká ropa West Texas Intermediate zaznamenala podobný pokles a obchodovala se těsně nad úrovní 59 dolarů za barel. Tento vývoj přišel poté, co ceny v předchozích dvou seancích posilovaly, mimo jiné kvůli výpadkům těžby v Kazachstánu, kde producenti sdružení v OPEC+ museli dočasně zastavit produkci na některých klíčových ropných polích kvůli problémům s dodávkami elektřiny.
Právě geopolitika však tentokrát sehrála opačnou roli než na začátku týdne. Prezident Trump ve středu veřejně vyloučil použití síly k získání Grónska a zároveň zmírnil hrozby spojené s možným zavedením cel vůči evropským spojencům. Trh si tato slova vyložil jako snížení takzvané rizikové prémie, která byla v cenách ropy započtena v důsledku obav z eskalace mezinárodních sporů. Podle analytiků se tím snížila pravděpodobnost narušení dodávek, což se okamžitě promítlo do cen.
Podobně investoři reagovali i na vyjádření prezidenta ohledně Íránu. Trump sice zdůraznil, že Spojené státy budou připraveny jednat, pokud Teherán obnoví svůj jaderný program, zároveň však vyjádřil naději, že k dalším vojenským akcím nedojde. Pro ropný trh to znamená oslabení obav z omezení íránského exportu, který je dlouhodobě jedním z klíčových faktorů ovlivňujících globální nabídku.
Dalším prvkem, který přispěl k poklesu cen, byla Trumpova poznámka o možném přiblížení mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Pokud by konflikt skutečně směřoval k ukončení, otevřela by se cesta ke zmírnění nebo zrušení amerických sankcí vůči Rusku. To by znamenalo návrat části ruské ropy na globální trh a další tlak na ceny v prostředí, kde už nyní panují obavy z nadbytku nabídky. Pro investory jde o scénář, který snižuje pravděpodobnost prudších cenových výkyvů směrem nahoru.
Vedle geopolitiky však trh sleduje i fundamentální data. Mezinárodní energetická agentura ve své nejnovější měsíční zprávě mírně zvýšila odhad růstu globální poptávky po ropě do roku 2026. Přestože tento krok naznačuje o něco menší přebytek nabídky v letošním roce, celkový obraz zůstává relativně vyvážený. Růst poptávky sice pokračuje, ale není natolik silný, aby absorboval veškerou produkci bez tlaku na ceny.
Pozornost investorů se soustředí také na vývoj zásob ve Spojených státech. Podle údajů Amerického ropného institutu vzrostly v týdnu končícím v polovině ledna zásoby ropy o více než tři miliony barelů, zatímco zásoby benzínu se zvýšily ještě výrazněji. Naopak zásoby destilátů mírně klesly. Vyšší zásoby ropy a pohonných hmot posilují názor, že trh je aktuálně dostatečně zásoben a že prostor pro růst cen zůstává omezený.
Analytici se proto shodují, že ceny ropy by se v krátkodobém horizontu mohly stabilizovat kolem úrovně 60 dolarů za barel. Tento cenový pás odráží kombinaci mírně rostoucí poptávky, dostatečné nabídky a nižší geopolitické nejistoty. Pro investory to znamená prostředí, ve kterém budou hrát větší roli makroekonomická data a signály centrálních bank než dramatické geopolitické události.
Celkově tak aktuální vývoj potvrzuje, že ropný trh zůstává velmi citlivý na politická vyjádření a změny očekávání. Jakmile se sníží pravděpodobnost narušení dodávek, ceny reagují rychlým poklesem, a to i navzdory dílčím pozitivním zprávám o poptávce. Pro investory sledující energetický sektor je proto klíčové vnímat nejen samotná data o těžbě a spotřebě, ale i širší geopolitický kontext, který má na ceny ropy často zásadní vliv.
