Ceny ropy se na začátku čtvrteční seance dostaly pod tlak poté, co obchodníci vyhodnotili dvě klíčové události – setkání prezidenta USA Donalda Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a také rozhodnutí Federálního rezervního systému ohledně měnové politiky. Trh se přitom již několik týdnů potýká s obavami z rostoucí nabídky na globálních trzích, což vede k prodlouženému období postupného poklesu cen.
Ve čtvrtek dopoledne se futures na ropu Brent pro prosincové dodání snížily o 0,7 % na 63,86 USD za barel a americká ropa West Texas Intermediate také klesla o 0,7 % na 60,06 USD za barel. Oba hlavní ropné benchmarky tak směřují k více než tříprocentní ztrátě za říjen, což by znamenalo třetí měsíc poklesu v řadě. Tento vývoj je úzce spojen s obavami, že současná úroveň nabídky na světových trzích převyšuje poptávku, která navzdory očekávání zatím nevykazuje výraznější oživení.
Jedním z klíčových faktorů ovlivňujících trh s ropou byly komentáře po setkání prezidenta Trumpa a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na okraji summitu APEC v Jižní Koreji. Trump po jednání prohlásil, že rozhovory proběhly „úžasně“ a že se podařilo dosáhnout předběžné dohody zahrnující snížení cel na čínské výrobky z 57 % na 47 % výměnou za obnovení nákupu americké sóji, zachování exportu vzácných kovů a opatření proti nelegálnímu obchodu s fentanylem. Přestože trh tato slova vnímal jako krok k uvolnění napětí mezi oběma zeměmi, reakce investorů byla zdrženlivá. Chyběly totiž přesné detaily, časový plán a právní struktura dohody.
Analytici upozorňují, že trh zatím vnímá oznámení jako signál zlepšení atmosféry, nikoli jako zásadní průlom. Podle Tamase Vargy ze společnosti PVM se investoři soustředí na to, zda se přísliby přetaví do konkrétních a měřitelných kroků. Bez nich zůstává riziko obnovení obchodního napětí reálné, což by i nadále mohlo brzdit růst poptávky po energiích, zejména ze strany průmyslu v Číně.
Další událostí, která ovlivnila vývoj cen ropy, bylo rozhodnutí americké centrální banky. Fed sice snížil úrokové sazby o 25 bazických bodů, což trhy dlouhodobě očekávaly, ale předseda Jerome Powell ve svém vystoupení zdůraznil, že banka nevidí naléhavý důvod pokračovat v dalším snižování sazeb v nejbližších měsících. Jeho projev tak působil přísněji, než investoři předpokládali.
Reakcí na to byl růst dolaru vůči hlavním světovým měnám, což mělo nepříznivý dopad na ceny ropy, protože ta je denominována právě v amerických dolarech. Silnější dolar zpravidla zdražuje ropu pro držitele jiných měn, a tím snižuje její poptávku. Ve čtvrtek však následně dolar v asijské seanci mírně oslabil, což část předchozího tlaku na ceny komodity zmírnilo.
Pozornost trhu se nyní obrací k nadcházejícímu zasedání skupiny OPEC+, které se uskuteční o víkendu. Očekává se, že aliance oznámí další zvýšení produkce přibližně o 137 000 barelů denně v rámci prosincových dodávek. Cílem tohoto kroku je posílit tržní podíl, který ropné státy v posledních letech postupně ztrácejí v důsledku rozšiřující se těžby v USA a dalších regionech.
Zvýšení produkce však přichází v době, kdy trh již vykazuje známky převisu nabídky. To vyvolává otázku, zda tento krok nepovede k dalšímu poklesu cen. Zástupci OPEC+ argumentují, že jejich strategií je dlouhodobé udržení pozice na globálním trhu, nikoliv krátkodobé reagování na cenové výkyvy. Kritici však upozorňují, že trh by mohl naopak potřebovat koordinované omezení těžby, aby se ceny stabilizovaly.
Nadcházející rozhodnutí OPEC+ tak může být pro trh ropy jedním z nejdůležitějších bodů posledních týdnů. Výsledkem může být buď stabilizace cen při umírněném růstu poptávky, nebo pokračování současného poklesu v případě, že nabídka zůstane vyšší, než trh dokáže absorbovat.
