Ceny ropy v úterý pokračovaly v poklesu a navázaly tak na pondělní prudký propad, kdy se kontrakty na Brent i WTI uzavřely o více než 3 % níže. Hlavním důvodem je očekávání, že OPEC+ na nadcházející schůzce schválí další navýšení těžby, a zároveň obnovení vývozu ropy z iráckého Kurdistánu přes Turecko. Tyto události posílily obavy, že se na trhu vytvoří přebytek nabídky, zatímco poptávka zůstává utlumená.
Futures na ropu Brent s dodáním v listopadu, které vyprší během úterý, klesly v dopoledních hodinách o 84 centů, tedy o 1,2 %, na 67,13 USD za barel. Americká ropa West Texas Intermediate se obchodovala za 62,68 USD za barel, což představovalo pokles o 77 centů neboli 1,2 %. Prodejní tlak se tak zintenzivnil už druhý den v řadě a ropa se dostala na nejnižší hodnoty za poslední týdny.
Podle analytika PVM Tamase Vargy byla nálada na trhu výrazně ovlivněna kombinací zpráv o návratu kurdské ropy na mezinárodní trh a informací, že OPEC+ zvažuje další zvýšení produkce. Organizace zemí vyvážejících ropu a její spojenci, včetně Ruska, se sejdou už tuto neděli. Podle tří zdrojů obeznámených s jednáními se očekává, že skupina schválí dodatečné zvýšení produkce o nejméně 137 000 barelů denně. I když kartel dlouhodobě nedosahuje svých výrobních kvót, investoři se obávají, že příliv další ropy na trh ještě více prohloubí přetlak nabídky.
Obnovení exportu z iráckého Kurdistánu, které začalo v sobotu, je samo o sobě významnou událostí. Ropa poprvé po více než dvou a půl letech začala proudit ropovodem do Turecka díky prozatímní dohodě, která odblokovala patovou situaci. Kurdistán patří k důležitým producentům, jehož exportní kapacity mají potenciál zvýšit celkový objem dodávek o stovky tisíc barelů denně. Tento krok přichází právě v době, kdy je trh již nasycený a investoři hledají signály, že by poptávka mohla růst, což se zatím nepotvrzuje.
Analytik Marex Ed Meir k tomu uvedl, že ačkoli OPEC+ nedosahuje dlouhodobě svých výrobních cílů, samotná vyhlídka na vyšší produkci je pro trh nepříznivá. Ropa se tak dostává pod tlak nejen ze strany fundamentů, ale i kvůli psychologickému efektu očekávání přebytku.
Situaci na trhu ovlivňují i geopolitické faktory. Americký prezident Donald Trump se snaží prosadit mírový návrh ohledně Gazy a získal podporu izraelského premiéra Netanjahua, ale Hamás zatím postoj nepotvrdil. Pokud by byla dohoda dosažena, mohlo by to vést ke zlepšení bezpečnostní situace v regionu a obnově lodní dopravy přes Suezský průplav. To by odstranilo část geopolitické rizikové prémie, která v posledních měsících podporovala vyšší ceny ropy.
Na druhé straně rizika přetrvávají. Útoky ukrajinských dronů na ruské rafinérie nadále vytvářejí tlak na dodávky, i když jejich dopad na globální bilanci zatím nebyl zásadní. Trh proto balancuje mezi obavami z geopolitických výpadků a přesvědčením, že celková nabídka bude převyšovat poptávku.
K medvědímu sentimentu přispívá i potenciální riziko uzavření americké vlády. Pokud by Kongres nedosáhl dohody o financování, mohlo by to vést k zastavení některých ekonomických aktivit a k oslabení poptávky po ropě v největší světové ekonomice. Analytici ANZ uvedli, že tyto obavy investorům ztěžují hledání důvodů k optimismu a přispívají k dalším výprodejům.
Ceny ropy tak čelí silnému tlaku hned z několika stran – kombinace zvýšené produkce, obnoveného exportu z Kurdistánu, slabší poptávky a politické nejistoty v USA vytváří prostředí, ve kterém je obtížné udržet ceny na vyšších úrovních. Pokud se očekávané rozhodnutí OPEC+ skutečně potvrdí, může se současný pokles ještě prohloubit.
