Obchodní napětí, které rozpoutal prezident Trump, zasáhlo ropné trhy. Investoři se obávají zpomalení globální ekonomiky, což by mohlo výrazně omezit poptávku po ropě.
Ve čtvrtek zaznamenaly ceny ropy výrazný propad, protože trhy reagovaly na překvapivé a tvrdší než očekávané dovozní clo, které ve středu oznámil americký prezident Donald Trump. V obavách z nové vlny globální obchodní války začali investoři snižovat své pozice v energetických komoditách, přičemž ropa se dostala pod výrazný prodejní tlak.
Futures na severomořskou ropu Brent klesly do 9:18 GMT o 2,66 dolaru, tedy o 3,55 %, na 72,29 USD za barel. Ještě více ztratila americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI), která odepsala 2,69 dolaru, což představuje pokles o 3,75 % na 69,02 USD za barel. Oba kontrakty se tak propadly na několikatýdenní minima.
Za tímto vývojem stojí především nejistota ohledně budoucího ekonomického růstu. Trumpovo rozhodnutí zavést 10% clo na většinu dovozu do Spojených států a výrazně vyšší cla na konkrétní partnery, včetně Číny a Evropské unie, bylo interpretováno jako silně protekcionistické gesto, které může mít dalekosáhlé důsledky pro světový obchod.
„Oznámení o amerických clech trhy zjevně zaskočilo,“ uvedl tržní stratég společnosti IG Yeap Jun Rong. „Očekávalo se clo mezi 15 a 20 %, ale skutečné zavedené sazby i jejich rozsah jsou mnohem agresivnější.“ Podle něj se nyní pozornost přesunula k výhledu globálního růstu, který bude pravděpodobně přehodnocen směrem dolů.
Ačkoli ropa a plyn byly z cel formálně vyňaty, trhy počítají s nepřímým dopadem – vyšší cla mohou vést ke zpomalení výroby, poklesu spotřeby a poklesu přepravy, což jsou všechno faktory úzce spojené s poptávkou po pohonných hmotách. Navíc, pokud obchodní partneři USA přistoupí k odvetným opatřením, obchodní tok se může dále komplikovat.
Tato nejistota se již projevila v revizích odhadu budoucího vývoje cen. Analytici UBS snížili ve středu své prognózy cen ropy na roky 2025–2026 o 3 dolary za barel, a to právě kvůli slabším fundamentům a očekávání slabší poptávky. Podle nich bude nová realita na trhu s ropou charakterizována vyšší volatilitou a nižšími maržemi.
Dalším faktorem, který k negativní náladě přispěl, jsou údaje amerického Úřadu pro energetické informace (EIA). Ty ukázaly, že zásoby ropy v USA vzrostly o 6,2 milionu barelů, zatímco analytici očekávali pokles o více než 2 miliony barelů. Tento překvapivý růst zásob naznačuje slabší poptávku nebo vyšší dovoz a dodává trhu další vrstvu nejistoty.
Trhy s napětím očekávají i výsledek čtvrtečního zasedání skupiny OPEC+, která má mimo jiné řešit překračování těžebních kvót ze strany Kazachstánu a diskutovat o dalším vývoji produkčních limitů. Očekává se, že skupina zůstane u svého plánu zvýšit produkci, avšak nové makroekonomické okolnosti mohou její rozhodnutí ovlivnit.
Podle analytika PVM Tamase Vargy trh reaguje nejen na samotná cla, ale i na možnost příchodu recese nebo stagflace. „Protiopatření jsou nevyhnutelná, a pokud se rozšíří, bude jejich důsledkem zpomalení růstu. Cla totiž ve skutečnosti platí domácí podniky a spotřebitelé,“ vysvětlil.
Celkově tak současná situace představuje významný obrat ve výhledu pro ropné trhy. Zatímco začátkem roku panoval opatrný optimismus, že poptávka zůstane stabilní díky zotavení Číny a silnému americkému trhu, aktuální vývoj tyto předpoklady zásadně zpochybňuje.
Pokud se obchodní válka dále vyostří a zůstane bez diplomatického řešení, mohou ceny ropy pokračovat v poklesu. Trh by se tak mohl dostat do defenzivního režimu, kde bude každá zpráva o zpomalení globální ekonomiky sloužit jako spouštěč dalšího výprodeje.
V tomto nejistém prostředí bude hrát klíčovou roli reakce OPEC+, schopnost USA a jejich partnerů vyjednat mírnější obchodní podmínky a vývoj zásob. Všichni účastníci trhu se shodují na jednom – ropný trh čeká období zvýšené volatility a nejistoty.
