Ceny ropy zažívají dramatický propad, který připomíná turbulentní epizody z doby pandemie. Během dvou dnů ztratila ropa Brent více než 10 % hodnoty, přičemž americká lehká ropa WTI se propadla na nejnižší úroveň od května 2023. Kombinace rozsáhlých cel oznámených prezidentem Donaldem Trumpem a překvapivého zvýšení těžby ze strany OPEC+ spustila jeden z nejprudších pádů cen ropy za poslední roky.
Dvojitý zásah: cla a těžba
Ve čtvrtek trhy nejprve zaskočila Trumpova cla, která zasáhla více než 60 zemí a postihla vše od průmyslových komponent po spotřební zboží. Obchodníci a analytici rychle zareagovali na obavy, že tyto obchodní bariéry mohou ohrozit globální hospodářský růst a s tím i poptávku po ropě. Jen několik hodin poté přilil olej do ohně OPEC+, když aliance oznámila, že v květnu ztrojnásobí plánované zvýšení produkce. Delegáti sdružení uvedli, že tento krok má za cíl potrestat státy, které nedodržují těžební kvóty, ale zároveň signalizuje neochotu OPEC+ dál bránit vyšší ceny.
Tento vývoj ukončil období relativní stability, kdy se ropa obchodovala v rozpětí přibližně 15 dolarů za barel. V posledních šesti měsících se předpokládalo, že produkční omezení OPEC+ tvoří dolní hranici, zatímco dostatečné rezervní kapacity slouží jako horní strop. Aktuální události však narušily tento křehký rovnovážný rámec.
Reakce trhu: snižování výhledů a růst nejistoty
Téměř okamžitě po oznámení obou zásahů začaly banky a obchodní domy snižovat své cenové výhledy pro ropu. Mezi prvními reagovaly například Goldman Sachs a ING, které ve svých analýzách upozornily na dvě klíčová rizika poklesu – vyšší nabídku a rostoucí hrozbu recese v důsledku obchodních bariér.
„Volatilita cen ropy pravděpodobně zůstane zvýšená,“ uvedli analytici Goldman Sachs včetně Daana Struyvena. „Očekáváme, že vývoj cen bude v dalších týdnech velmi citlivý na jakékoli signály o poptávce i nabídce.“
Na trhu se zvýšila také aktivita v oblasti medvědích opcí, které sázejí na další pokles cen. Objem těchto opcí dosáhl podle údajů Bloomberg historického maxima, což svědčí o rostoucí nejistotě investorů. Současně se časové rozpětí mezi jednotlivými futures kontrakty zplošťuje – tedy znakem toho, že trh očekává volnější bilanci nabídky a poptávky v následujících měsících.
Geopolitické riziko nezmizelo
Navzdory propadu cen se však geopolitická rizika na nabídkové straně nijak nezmenšila. Trumpova administrativa znovu pohrozila tvrdšími sankcemi vůči zemím jako jsou Írán a Venezuela, které již čelí výrazným omezením v exportu ropy. Jak upozorňuje Mukesh Sahdev ze společnosti Rystad Energy, jakýkoli pokles cen nabízí těmto opatřením větší prostor k uplatnění, aniž by se zvýšila inflace nebo došlo k prudkému nárůstu cen pohonných hmot.
„Přerušení dodávek, ať už z důvodu sankcí nebo celních opatření, může rychle otočit trajektorii trhu,“ říká Sahdev. „Proto se nedá očekávat, že by ceny ropy zůstaly dlouhodobě pod hranicí 70 dolarů za barel.“
Nejde jen o ropu
Dopady se neomezují jen na samotnou ropu. Nižší ceny mohou zasáhnout rozpočty vývozců, jako jsou Saúdská Arábie, Rusko nebo Nigérie, a zpomalit investice do energetické infrastruktury. Zároveň může pokles cen přinést krátkodobou úlevu spotřebitelům i podnikům v zemích jako USA nebo Indie, které jsou čistými dovozci. V delším horizontu ale hrozí nestabilita, pokud se investice do těžby výrazně omezí.
Výhled: cenová válka nebo návrat ke koordinaci?
Zatím není jasné, zda krok OPEC+ znamená začátek nové cenové války, nebo zda jde o jednorázovou korekci namířenou proti nedisciplinovaným členům. Pokud by však aliance začala aktivně tlačit ceny dolů, mohlo by to spustit řetězovou reakci – od snižování investic až po tlak na menší těžaře mimo OPEC, kteří mají vyšší náklady.
Bezprostřední budoucnost zůstává zahalena nejistotou. Trh s ropou čelí kombinaci faktorů, které v minulosti vždy působily značné cenové výkyvy – geopolitika, obchodní války, nesoulad v těžbě a pokles důvěry. Jediné, co je jisté, je to, že stabilita je momentálně mimo hru.
