Ceny ropy na globálních trzích v úterý klesly a navázaly tak na kolísavý trend, který trhy sledují již několik týdnů. Zatímco část investorů reagovala na pokrok v řešení situace kolem uzavření americké vlády, převažujícím faktorem zůstaly obavy z nadměrné nabídky suroviny na světovém trhu. Tyto obavy převážily i nad nejistotou spojenou se sankcemi Spojených států vůči ruským ropným gigantům Rosněfť a Lukoil, které by jinak mohly působit jako opora cen.
Futures na ropu Brent klesly v ranním obchodování o 0,4 % na přibližně 63,79 USD za barel, zatímco americká lehká ropa WTI se obchodovala kolem 59,86 USD za barel, což představuje pokles o zhruba 0,5 %. Oba benchmarky přitom v předchozí seanci mírně vzrostly, přibližně o 40 centů, hlavně díky naději na znovuotevření americké vlády. Tento růst však nevydržel dlouho, protože investoři znovu přehodnotili globální nabídku a očekávání poptávky.
Pokrok v americkém Senátu byl sice vnímán jako pozitivní signál, který by mohl přispět ke stabilizaci širšího ekonomického prostředí, avšak trhy se rychle vrátily k fundamentům ropného trhu. Uzavření americké vlády, nejdelší v historii, omezovalo provoz důležitých státních institucí a vyvolávalo nejistotu v sektorech, které jsou s energetikou úzce propojeny. Schválení kompromisního zákona o financování do konce ledna znamená, že hospodářská aktivita by se mohla normalizovat, což by běžně podpořilo komoditní trhy. Ropný trh je však momentálně více ovlivněn vývojem nabídky než poptávky.
Hlavním tématem se opět stala rostoucí produkce členských států OPEC+ a očekávání, že trh by se mohl dostat do citelného nadbytku ropy. OPEC+ se již začátkem měsíce dohodl na zvýšení produkce v prosinci o dalších 137 000 barelů denně, stejně jako tomu bylo v říjnu a listopadu. Navzdory dříve avizovaným snahám o stabilizaci trhu tak nabídka dále roste. Organizace se zároveň rozhodla dočasně pozastavit navyšování těžby v prvním čtvrtletí příštího roku, nicméně investoři zatím nevěří, že toto opatření bude dostatečné k vyvážení přebytků.
Analytici společnosti Ritterbusch and Associates upozornili, že globální bilance ropy se stává čím dál jasněji orientovanou směrem k přebytku. Upozorňují také na zpomalující se hospodářský růst v klíčových spotřebitelských zemích, což dále oslabuje vyhlídky poptávky. Pokud poptávka neroste stejným tempem jako nabídka, tlak na pokles cen se obvykle prohlubuje.
Zároveň se trh musí vyrovnat s geopolitickou nejistotou vyvolanou novými sankcemi USA vůči Rusku. Ty jsou zaměřeny na ropné konglomeráty Rosněfť a Lukoil, které patří mezi hlavní dodavatele suroviny do Asie. Sankce již mají viditelné dopady. Lukoil například vyhlásil vyšší moc (force majeure) na ropném poli v Iráku poté, co sankční tlak ovlivnil provoz i vývoz. V Bulharsku se navíc diskutuje o převzetí rafinérie v Burgasu, což dále přispívá k nejistotě kolem ruské ropy na mezinárodních trzích.
Analytici upozorňují také na rostoucí objem ropy uložené na tankerech v asijských vodách. Tento trend se objevil poté, co zpřísnění západních sankcí a změny importních regulací v Číně a Indii omezily odběr ruské ropy. Část tohoto přebytku je dočasně skladována jako tzv. „plovoucí zásoby“, což je často znakem nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou.
Klíčovým faktorem do budoucna bude chování dvou největších asijských importérů – Číny a Indie. Pokud se Čína rozhodne nadále doplňovat své strategické zásoby levnější ruskou ropou, může to poskytnout trhu určitou stabilizaci. Naopak, pokud Indie pod tlakem USA omezí import, nadbytek na trhu se ještě prohloubí.
Trh s ropou tak zůstává rozpolcený mezi geopolitickými riziky a čistě ekonomickou rovnováhou mezi nabídkou a poptávkou. V nejbližších týdnech bude směr pravděpodobně určovat především vývoj produkce v rámci OPEC+ a signály o síle globální poptávky.
