Ceny ropy vstoupily do nového týdne bez výraznějšího směru. Na asijských trzích se obchodovaly v úzkém pásmu, přičemž investoři bedlivě sledují vývoj vztahů mezi Spojenými státy a Íránem. Obnovení jaderných jednání sice naznačuje diplomatickou cestu, ale současně roste vojenské napětí, které drží na trhu zvýšenou rizikovou prémii.
Futures na ropu Brent s dodáním v dubnu mírně klesly o 0,2 % na 67,65 dolaru za barel. Obchodování bylo utlumené, protože v Číně i ve Spojených státech probíhaly svátky, což omezilo likviditu a snížilo objemy obchodů. K opatrnosti přispěla také slabší makrodata z Japonska, která vyvolala otázky ohledně budoucí poptávky po energiích v regionu.
Klíčovým tématem týdne jsou jednání mezi Washingtonem a Teheránem, která se mají uskutečnit ve Švýcarsku. Obě strany obnovily dialog na začátku února a nyní se snaží nalézt kompromis ohledně íránského jaderného programu. Spojené státy však zároveň vyslaly do oblasti druhou letadlovou loď a připravují se na možnost dlouhodobé vojenské kampaně, pokud by jednání selhala.
Prezident Donald Trump opakovaně vyzval Teherán, aby přijal dohodu, jinak bude čelit dalším vojenským krokům. Íránští představitelé o víkendu uvedli, že jsou ochotni učinit kompromis výměnou za zmírnění sankcí, které výrazně zatěžují jejich ekonomiku. Naznačili, že nyní je rozhodnutí na straně Washingtonu.
Pro ropný trh je výsledek těchto jednání zásadní. Írán patří mezi významné producenty v rámci regionu Blízkého východu a případné obnovení otevřeného konfliktu by mohlo narušit jeho těžbu i export. Obchodníci proto v posledních týdnech započítávali do cen vyšší rizikovou prémii, která pomohla udržet ceny ropy na relativně zvýšených úrovních.
Tento geopolitický faktor však vyvažují obavy z rostoucí nabídky. Podle informací agentury Reuters plánuje skupina OPEC+ od dubna obnovit zvyšování produkce. Organizace zemí vyvážejících ropu a její spojenci se mají sejít 1. března a rozhodnout o dalším postupu. Pokud by došlo k navýšení těžby, mohlo by to dlouhodobě vytvářet tlak na pokles cen.
V průběhu roku 2025 byly ropné trhy opakovaně zasaženy obavami z nadbytku nabídky v roce 2026. Přestože OPEC v minulém roce částečně produkci zvýšil, v prosinci další navyšování pozastavil právě kvůli obavám z přesycení trhu. Nyní se situace znovu vyvíjí, protože vyšší ceny na začátku roku 2026 dávají producentům motivaci zvýšit objemy těžby.
Ceny ropy letos vystoupaly na šestiměsíční maxima díky kombinaci geopolitického napětí a relativně odolného výkonu globální ekonomiky. Silnější ekonomická aktivita totiž podporuje očekávání stabilní poptávky po energiích. Pokud by však došlo ke zpomalení růstu ve velkých ekonomikách, například v Asii nebo Evropě, mohl by se trh rychle přiklonit k obavám z převisu nabídky.
Slabší údaje o hospodářském růstu z Japonska již naznačily určité zpomalení v regionu. Ačkoli samotné Japonsko není největším tahounem globální poptávky, podobné signály mohou ovlivnit sentiment investorů. V prostředí nízké likvidity pak i menší zprávy dokážou vyvolat výraznější pohyby.
Ropa se tak aktuálně pohybuje mezi dvěma protichůdnými silami. Na jedné straně stojí geopolitické riziko spojené s Íránem, které ceny podporuje. Na druhé straně je tu potenciální zvýšení produkce ze strany OPEC+ a obavy z budoucího nadbytku nabídky. Pro investory je proto klíčové sledovat nejen titulky z diplomatických jednání, ale také konkrétní rozhodnutí producentů a makroekonomická data.
Krátkodobě lze očekávat zvýšenou volatilitu v závislosti na vývoji jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Střednědobý směr cen však pravděpodobně určí rovnováha mezi globální nabídkou a poptávkou. Energetický sektor tak zůstává citlivý na politické události i fundamentální změny v produkci.
