Výrazný růst výdajů velkých technologických společností na umělou inteligenci znovu rozproudil debatu o tom, zda se akciový trh nenachází na prahu další bubliny. Akcie se obchodují blízko historických maxim a sektor technologických gigantů má stále větší váhu v hlavních indexech. To znamená nejen silný motor růstu, ale také potenciálně vyšší riziko v případě náhlé změny nálady investorů. Optimisté tvrdí, že růst je podložen skutečnými výsledky firem a reálnými projekty, zatímco skeptici upozorňují na paralely s obdobím dot-com bubliny z přelomu tisíciletí.
Technologický sektor dnes tvoří více než 35 % hodnoty indexu S&P 500, což je historicky nejvyšší podíl. Tento růst je založen na výjimečném výkonu několika dominantních firem, mezi které patří Microsoft, Amazon, Alphabet, Meta či Nvidia. Právě investice do AI se staly hlavním tématem jejich růstových plánů. Podle Jeffa Buchbindera, hlavního akciového stratéga společnosti LPL Financial, investice do umělé inteligence tvořily ve třetím čtvrtletí přibližně dvě třetiny celkového růstu zisků indexu S&P 500. Pokud mají analytici pravdu, bude AI důležitá i v následujících letech – očekává se, že by mohla být klíčovým faktorem pro návrat k dvoucifernému růstu zisků v roce 2026.
Minulý týden investory výrazně ovlivnily výsledky čtyř technologických gigantů: Microsoft, Amazon, Meta a Alphabet všechny oznámily, že letos zvýší kapitálové výdaje spojené s umělou inteligencí. Podle odhadů by jejich společné výdaje na AI mohly letos přesáhnout 350 miliard dolarů. To podporuje narativ, že AI není jen módní pojem, ale strukturální investice do nových výpočetních kapacit, datových center a softwarových platforem.
Například Amazon potvrdil, že investuje masivně do rozšíření cloudových služeb spojených s AI. Alphabet oznámil navýšení kapitálových výdajů oproti původním plánům a Microsoft naznačil, že investice porostou rychleji, než se dosud očekávalo. Společnost Meta také směřuje obrovské finanční prostředky do AI, i když zde investoři reagují opatrněji – zatím se ukazuje, že trh má tendenci pozitivněji oceňovat výdaje spojené s AI u firem s přímým modelem monetizace, jako jsou cloudové služby, než u firem, které AI využívají převážně ke zlepšení reklamních systémů.
Růst akcií je však podporován nejen investicemi do AI, ale i makroekonomickým prostředím. Předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell sice varoval, že prosincové snížení úrokových sazeb není jisté, ale fakt, že Fed už zahájil snižování sazeb, investorům poskytuje další důvod k optimismu. K tomu se přidává pozitivní sentiment vyvolaný novou obchodní dohodou mezi USA a Čínou, která na určitou dobu zmírňuje riziko další eskalace obchodního napětí.
Přesto se trh neobejde bez varovných signálů. David Rosenberg, dlouholetý skeptik a ekonom, upozorňuje, že dnešní valuace se začínají vzdalovat fundamentům. Cyklově upravený Shillerův poměr ceny k zisku se v létě dostal výrazně nad dlouhodobý průměr a přiblížil se úrovním, které byly vidět před prasknutím dot-com bubliny. Rosenberg přirovnává současnou situaci k pozdním fázím spekulativních cyklů: trh může růst ještě rok či dva, ale nakonec přijde zklidnění, pokud se zisky společností nebudou vyvíjet podle optimistických očekávání.
Podle něj by zisky indexu S&P 500 musely až do roku 2030 růst tempem kolem 15 % ročně, tedy přibližně dvojnásobkem historického průměru, aby ospravedlnily dnešní ocenění. To je ambiciózní cíl i v prostředí technologické revoluce. Rosenberg proto varuje, že investoři mohou být až příliš optimističtí ohledně dlouhodobého dopadu AI na ziskovost firem, zejména v krátkém časovém rámci.
Investoři nicméně zůstávají pozorní. Tento týden budou důležité údaje ISM o výrobě, ADP o zaměstnanosti a výsledky několika technologických firem, jako jsou Palantir, Uber, Qualcomm a DraftKings. Výsledky těchto firem mohou krátkodobě ovlivnit náladu na trhu a ukázat, zda současná rally má pevný základ, nebo začíná být příliš postavená na očekáváních.
