Vrcholní představitelé Evropské unie využijí pondělní obchodní schůzku s americkými kolegy k tomu, aby vyjádřili své obavy z nového rozsáhlého balíčku dotací na zelenou energii, který Washington přijal.
Země EU sice vítají nový závazek k energetické transformaci, ale obávají se, že zákon o snížení inflace (Inflation Reduction Act, IRA) ve výši 430 miliard dolarů nespravedlivě znevýhodní jejich společnosti oproti konkurentům ve Spojených státech.
PROČ SE EVROPA ZLOBÍ?
27 zemí EU se obává, že jejich společnosti budou odříznuty od amerických daňových úlev na komponenty používané v technologiích obnovitelných zdrojů energie, jako jsou elektromobily, které jsou podle nového zákona nabízeny pod podmínkou, že budou vyrobeny v Severní Americe.
Země EU se domnívají, že přibližně 200 miliard eur (207 miliard USD) z amerických dotací je vázáno na ustanovení o místně vyráběném obsahu, která potenciálně porušují pravidla Světové obchodní organizace (WTO).
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli uvedla, že konkurence je sice dobrá věc, ale měly by existovat rovné podmínky.
Nejenže daňové úlevy znevýhodňují evropské společnosti oproti americkým konkurentům, ale pravidla EU pro státní podporu ve své současné podobě brání členským zemím nabízet podobně štědré daňové úlevy společnostem, které chtějí založit továrny.
EU není jediným spojencem Washingtonu, který se proti balíčku ohradil: Jižní Korea se rovněž obává, že její automobilky nebudou mít nárok na daňové úlevy USA.
CO CHCE EVROPA?
Vzhledem k tomu, že jakákoli zásadní revize ze strany amerického Kongresu nepřipadá v úvahu, evropští představitelé tvrdí, že jejich nejlepší nadějí je zajistit si výjimky ve stejném duchu, jaké již byly poskytnuty Kanadě a Mexiku.
Poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden během státní návštěvy Washingtonu vyjádřil své obavy, otevřel americký prezident Joe Biden možnost „vylepšení“ balíčku.
Vlády EU chtějí rychlé řešení, případně dohodu dohodnutou na zasedání Rady EU a USA pro obchod a technologie 5. prosince. V návrhu společného prohlášení se před jednáním uvádí, že balíček je na programu jednání.
Ačkoli žádná ze stran nechce znovu vyvolat obchodní napětí, které poškodilo transatlantické vztahy během Trumpovy vlády, šéf obchodního výboru Evropského parlamentu Bernd Lange uvedl, že vyjednané urovnání by přineslo jen malé změny a že by Evropa měla podat stížnost u WTO.
Taková evropská reakce by však pravděpodobně narazila na odpor zemí tradičně přátelských k volnému obchodu, jako je Nizozemsko a Švédsko.
MŮŽE EVROPA TAKÉ PODPOŘIT SVÉ PODNIKY?
Francie se postavila do čela výzev, aby Evropa reagovala vlastní státní podporou evropských společností, mimo jiné prostřednictvím zákona „Buy European“ a rozsáhlých dotací.
Německo sice o možnosti masivního dotačního programu tolik nemluví, ale projevilo zájem o podporu evropského průmyslu, i když jeho koaliční vláda není zdaleka jednotná v tom, jak to udělat.
Někteří němečtí představitelé mezitím poukazují na to, že 200 miliard eur z fondů EU na obnovu po pandemii zůstává k dispozici a mohlo by být znovu použito na podporu průmyslu.
Evropské vlády mohou také sdružovat zdroje na dotování přeshraničních projektů, které jsou považovány za projekty v širším zájmu EU, ale schvalování takových iniciativ Evropskou komisí může být často zdlouhavé a komplikované.
Vzhledem k tomu, že se připravuje řada velkých projektů, vyzvali minulý měsíc francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire a jeho německý protějšek Robert Habeck Komisi, aby schvalovací proces zefektivnila a urychlila.
Von der Leyenová uvedla, že pravidla EU pro státní podporu by měla být upravena v reakci na americké prosazování zelených dotací.
