Konec léta se tradičně spojuje s uvolněnou náladou a dozvuky dovolených, ale pro akciové trhy jde často o období zhoršené výkonnosti. Tento jev je někdy vysvětlován takzvaným „Summerween efektem“, který odkazuje na fenomén, kdy maloobchodní řetězce začínají již v létě prodávat halloweenské zboží a lidem tak podvědomě připomínají, že bezstarostné letní měsíce jsou u konce. Pro mnoho investorů se tak ke konci léta mísí psychologické vlivy, sezónní změny nálad a historické statistiky, které společně vytvářejí prostředí, v němž akcie vykazují slabší výsledky.
Summerween v praxi: když se dýně objevují už v červnu
Letos se tento efekt projevil dříve než obvykle. Řetězec Michaels, známý prodejce uměleckých a řemeslných potřeb, začal prodávat halloweenské dekorace již v červnu. V červenci se k němu přidali giganti jako Home Depot, Costco a Target. Dokonce i kavárenské řetězce, které tradičně spouštějí svou „pumpkin spice“ sezónu až v září, letos oznámily plány na prodej dýňových latté už během horkého srpna. Pro spotřebitele může být předčasné připomínání podzimu zábavné nebo komerčně atraktivní, pro investory je to však symbol blížícího se období, které má historicky horší výkonnost.
Psychologie investorů a SAD
Za jedním z možných vysvětlení stojí sezónní afektivní porucha (SAD – Seasonal Affective Disorder). Přestože se tento stav obvykle spojuje s podzimními a zimními měsíci, kdy klesá množství denního světla, výzkumy ukazují, že jeho vliv na náladu investorů je patrný již na přelomu srpna a září.
Profesor Raymond Lam z University of British Columbia zjistil, že právě mezi těmito dvěma měsíci dochází k největšímu měsíčnímu nárůstu výskytu symptomů SAD. To znamená, že i když absolutní úroveň sezónních depresí bývá nejvyšší v zimě, největší změna – a tedy i psychologický šok – přichází právě na konci léta. Investoři, kteří vnímají přechod z léta do podzimu negativně, pak mají větší tendenci vidět sklenici „poloprázdnou“ a reagovat opatrněji na investiční příležitosti.
Studie potvrzující vliv nálad na trhy
Ekonomická literatura nabízí několik studií, které potvrzují souvislost mezi náladou investorů a výkonností finančních trhů. Studie publikovaná v roce 2017 pod názvem „Seasonal Asset Allocation: Evidence from Mutual Fund Flows“ zjistila výraznou inverzní korelaci mezi nárůstem symptomů SAD a výnosy akciových trhů v září. Autoři navíc poukázali na podobný vzorec v Austrálii, kde je ale posunut o šest měsíců vzhledem k opačným ročním obdobím. To posiluje hypotézu, že nejde o náhodu, ale skutečný sezónní efekt.
Další práce, nazvaná „Sezónní afektivní porucha a měnové trhy“, ukázala, že vliv SAD se neomezuje jen na akcie. Podobné vzorce byly nalezeny i na devizových trzích, což naznačuje, že psychologické faktory působí napříč různými třídami aktiv.
Historie září na akciových trzích
Statistiky potvrzují, že září je z hlediska amerických akciových trhů nejméně příznivým měsícem. Od konce 19. století, kdy vznikl index Dow Jones Industrial Average, zaznamenal Dow v září růst jen ve 42 % případů. To je výrazně méně než průměrná 60% pravděpodobnost zisku v ostatních měsících.
Průměrný výnos indexu Dow v září činí -1,1 %, zatímco v jiných měsících dosahuje v průměru +0,8 %. Rozdíly jsou statisticky významné na 95% úrovni spolehlivosti, což znamená, že jde o jev s vysokou pravděpodobností, nikoli o pouhou náhodu. Přesto to neznamená, že každý září musí být pro investory špatné. V roce 2023 například index Dow v září překvapivě vzrostl o 1,8 %. Klíčové je však chápat investování jako hru pravděpodobností – a ta hovoří jasně proti září.
Proč to investory zajímá
Pro investory je důležité vědět, že i tak zdánlivě banální faktory, jako je psychologická nálada spojená s koncem léta, mohou ovlivnit chování trhu. Neznamená to, že by měl každý v srpnu a září prodávat své akcie a čekat na lepší časy. Spíše jde o připomínku, že trhy jsou utvářeny nejen tvrdými daty a ekonomikou, ale i lidskou psychologií.
Strategie některých investorů proto může zahrnovat opatrnější přístup na přelomu léta a podzimu – například zajištění portfolia, větší diverzifikaci nebo částečné navýšení hotovostních rezerv. Jiní tento efekt ignorují a sázejí na to, že i sezónně slabší měsíce mohou nabídnout příležitosti pro nákup kvalitních akcií se slevou.
Závěr
„Summerween“ efekt a související sezónní afektivní porucha ukazují, že trhy nejsou pouze o číslech a modelech, ale také o emocích a náladách investorů. A i když se nedá s jistotou předpovědět, zda září skutečně přinese slabší výkonnost, historie jasně naznačuje, že pravděpodobnost není na straně býků. Pro investory je proto rozumné být na toto období připraven – ať už úpravou strategií, nebo alespoň očekávání.
