Společnost Pfizer (PFE ) patří k největším světovým farmaceutickým hráčům a její akcie jsou aktuálně středem pozornosti investorů zaměřených na výnosy.
Cena akcií za posledních pět let klesla o více než 30 %, ale dividendový výnos se vyšplhal na atraktivních 7 %, což je téměř trojnásobek průměru indexu S&P 500. Tento výnos působí na první pohled jako magnet, zvlášť ve srovnání s dluhopisovými výnosy pohybujícími se kolem 4–5 %.
Společnost si dlouhodobě buduje pověst spolehlivého plátce dividend – výplaty provádí bez přerušení již více než 80 let a v posledních 16 letech je pravidelně zvyšovala. Nárůst byl sice v poslední době jen mírný (2,4 % v roce 2025), ale i to potvrzuje, že dividendová politika zůstává v centru zájmu managementu.
Pro investory je ale klíčové zhodnotit, zda tato vysoká dividenda není spíše pastí než darem. Výplatní poměr se po mimořádně slabých čtvrtletích, kdy přesáhl 100 %, sice snížil na 89 %, ale stále jde o úroveň, která nechává jen omezený prostor pro bezpečný růst.
Patentové hrozby a tlak na tržby
Když se podíváme pod povrch, hlavní riziko spočívá ve vypršení patentů na klíčové léky. Mezi nejohroženější patří Ibrance (2027), Eliquis (2028) a Vyndaqel, jehož exkluzivita může skončit krátce poté. Tyto tři přípravky spolu s dalšími ohroženými produkty tvoří přibližně 30 % ročních tržeb Pfizeru.
Program snižování nákladů ve výši 7,2 miliardy USD, který společnost zavedla, sice pomáhá krátkodobě stabilizovat hospodaření, ale strukturální ztráty z důvodu patentových „útesů“ jen těžko vykompenzuje. Produkty související s COVID-19, včetně vakcín a přípravku Paxlovid, se mezitím ustálily na úrovni 5–6 miliard USD ročně, což je výrazně méně než v dobách pandemického boomu a rozhodně to nestačí k vyplnění mezer po patentech.
Společnost se proto snaží získat nové růstové motory prostřednictvím akvizic a vývoje. Akvizice biotechnologické firmy Seagen za 43 miliard USD měla posílit oblast onkologie, zejména díky slibnému léku Padcev. Vedení Pfizeru očekává, že Seagen přinese do roku 2030 tržby 10 miliard USD, analytici z Wall Street však vidí spíše 7–8 miliard USD, což zpochybňuje optimistický výhled.
Budoucnost vývoje Pfizeru pod drobnohledem
Pfizer má sice několik projektů v pokročilé fázi, ale jejich dopad je spíše evoluční než revoluční. Patří sem vakcíny proti RSV, mRNA vakcíny proti chřipce nebo kombinované mRNA vakcíny (chřipka a COVID). Tyto produkty mohou přinést solidní příjmy, ale jejich komerční potenciál zdaleka neodpovídá tomu, co společnost ztratí v důsledku patentových vypršení.
Neúspěchy ve vývoji tento obrázek ještě zatemňují. Významným zklamáním byl konec vývoje léku na obezitu danuglipron kvůli obavám z jaterní toxicity. Pfizer se tím vzdal šance na podíl na trhu, který by mohl do roku 2031 dosáhnout až 200 miliard USD. Ztráta takového potenciálu je výrazným varováním pro investory, kteří vkládali naděje do diverzifikace mimo tradiční segmenty.
Zatímco konkurenti jako Johnson & Johnson, Merck či AbbVie nacházejí nové růstové pilíře, Pfizer se potýká s otázkou, zda jeho současná pipeline stačí na to, aby dokázala nahradit ztráty z expirovaných patentů.
Pfizer láká vysokým výnosem, ale investoři by měli počítat s riziky
Na první pohled působí 7% výnos jako mimořádná příležitost. Ale je třeba vnímat i to, že akcie se obchodují jen za 8násobek budoucích zisků, což odráží velkou dávku skepticismu ze strany trhu. Wall Street očekává, že zisky společnosti budou do roku 2029 klesat průměrně o 3 % ročně. To je profil, který spíše než stabilitu připomíná pozvolný útlum.
Ve srovnání s konkurencí je tento rozdíl patrný. Johnson & Johnson nabízí výnos 2,9 % a pyšní se pevnou rozvahou, AbbVie má 3,1 % a úspěšně zvládá přechod na biosimilární verze Humiry. Merck s výnosem 3,9 % těží z růstu prodejů Keytrudy. Tyto nižší dividendy ale provází větší jistota dlouhodobé udržitelnosti.
U Pfizeru se dividenda zdá být bezpečná ještě do roku 2026, avšak s přibývajícími tlaky z trhu, patentovými ztrátami a nutností investovat miliardy do výzkumu se její stabilita stává otázkou. Symbolické navyšování výplat je možné, výraznější růst je ale málo pravděpodobný.
Pro investory tak dividenda není bezrizikovým příjmem, nýbrž kompenzací za vysokou míru nejistoty. Akcie lze vnímat jako zdroj stabilních výplat v krátkém horizontu, ovšem s velkým otazníkem nad tím, zda tento model obstojí i v horizontu delším než několik let.
Pfizer dnes nabízí jednu z nejatraktivnějších dividend na trhu, ale za cenu značných rizik. Výplata je zatím udržitelná, dlouhodobý výhled však zůstává sporný. Úspěch bude záviset na schopnosti nahradit expirované patenty, úspěchu pipeline a strategických akvizicích.
7% dividenda není zárukou bezpečí, spíše varováním, že vysoký výnos odráží i vysokou míru nejistoty. Pro konzervativní investory může jít o riskantní volbu, pro odvážnější však může znamenat zajímavý zdroj příjmů – pokud budou ochotni přijmout volatilitu a možné zklamání.
