Na americkém trhu se znovu objevuje výrazná rotace kapitálu z růstových akcií do hodnotových titulů. Tento přesun může na první pohled působit jako běžná sektorová změna, historická data však naznačují, že podobné pohyby mívají širší důsledky pro celý akciový trh.
Stratég Barry Bannister ze společnosti Stifel upozorňuje, že investoři mohou podceňovat rizika spojená s tímto trendem. Podle něj se vedoucí pozice růstových akcií v indexu S&P 500 dostává pod tlak, zatímco hodnotové tituly se začínají odrážet ode dna. Část trhu interpretuje tento vývoj jako signál cyklického oživení ekonomiky, Bannister však varuje, že historie nabízí méně optimistický pohled.

Růstové akcie, zejména technologické společnosti s vysokými očekáváními budoucí expanze, v posledních letech dominovaly výkonnosti indexů. Výrazný nárůst valuací byl podpořen rozvojem umělé inteligence, silnými zisky technologických gigantů a přílivem kapitálu do inovativních sektorů. Nynější výprodej technologických titulů však naznačuje změnu sentimentu.
Naopak hodnotové akcie, které jsou obvykle levnější z pohledu poměru ceny k zisku a často zahrnují cyklické či defenzivní sektory, zaznamenávají oživení. Patří sem například průmyslové podniky, energetické společnosti či některé banky. Taková rotace může krátkodobě působit stabilizačně, protože kapitál neopouští akciový trh jako celek, ale přesouvá se mezi segmenty.
Problém podle Bannistera spočívá v tom, že pokud se tento přesun zrychlí a prohloubí, může vést k širšímu poklesu valuací. Historie tzv. sekulárních trhů vedených hodnotovými akciemi je podle něj spojena s postupným snižováním poměru P/E, slabšími dlouhodobými výnosy indexu S&P 500 a zvýšenou volatilitou, která může přetrvávat řadu let.
Poměr ceny k zisku je klíčovým ukazatelem ocenění trhu. Pokud investoři začnou být méně ochotni platit vysoké násobky za budoucí růst, může to vést k postupné kompresi valuací i v prostředí solidních firemních zisků. Bannister očekává, že právě pokles násobků P/E by mohl vykompenzovat velkou část letošního růstu zisků na akcii. Výsledkem by podle něj mohl být index S&P 500 kolem úrovně 7 000 bodů, tedy bez výraznějšího posunu oproti současným hodnotám.
Historické paralely sahají například na počátek 21. století. Po technologické bublině došlo k výraznému přesunu kapitálu od růstových titulů k hodnotovým akciím. Tento proces byl doprovázen prudkými poklesy širších trhů a několikaletým obdobím nižších výnosů. Rotace tehdy nebyla pouze technickým přesunem kapitálu, ale signalizovala změnu investičního cyklu.
Pro investory je důležité rozlišovat mezi zdravou diverzifikací a strukturální změnou trendu. Pokud je rotace do hodnotových titulů pouze reakcí na přehřáté valuace technologického sektoru, může jít o krátkodobé vyrovnání trhu. Pokud však signalizuje hlubší změnu očekávání ohledně růstu, úrokových sazeb nebo produktivity, mohou být dopady dlouhodobější.

Dalším faktorem je úroveň úrokových sazeb. Vyšší sazby obvykle zvyšují diskontní míru používanou při oceňování budoucích zisků, což má větší dopad právě na růstové společnosti. Pokud by sazby zůstaly delší dobu zvýšené, mohl by tlak na růstové tituly pokračovat.
Pro celkový trh tak rotace z růstu do hodnoty nemusí být neutrální událostí. I když hodnotové akcie mohou krátkodobě stabilizovat výkonnost, širší komprese valuací může znamenat slabší výnosy a vyšší kolísání indexů v následujících letech. Investoři by proto měli sledovat nejen sektorové přesuny, ale i vývoj ocenění a fundamentálních faktorů, které tuto rotaci pohánějí.