Oracle (ORCL) dokázala v posledních letech proměnit svůj cloudový infrastrukturní byznys v klíčový motor růstu. Ještě před zveřejněním poslední čtvrtletní zprávy se ukazovalo, že poptávka po infrastruktuře pro umělou inteligenci (AI) roste nebývalým tempem. V prvním čtvrtletí fiskálního roku 2026 zaznamenal Oracle meziroční růst tržeb z cloudové infrastruktury o 55 %, což odpovídá částce 3,3 miliardy dolarů.
Významným ukazatelem byla také dynamika tzv. RPO, tedy zbývajících výkonových závazků, které odrážejí smluvní tržby dosud nezapočítané do výsledků. Tento ukazatel se zvýšil více než čtyřnásobně a dosáhl hodnoty 455 miliard dolarů. Společnost proto zvýšila výhled do fiskálního roku 2030, kdy očekává tržby z cloudové infrastruktury ve výši 144 miliard dolarů. To představuje více než desetinásobný nárůst oproti současné roční míře růstu a podtrhuje agresivní expanzi firmy.
Růstové ambice Oracle se tak pevně opírají o boom umělé inteligence, který žene poptávku po datových centrech a souvisejících službách. Právě zde se dostává ke slovu zásadní dohoda s OpenAI.
Dohoda s OpenAI a její slabiny
Po zveřejnění výsledků za první čtvrtletí se objevily informace, že významná část nových smluvních výnosů Oracle souvisí s obrovskou dohodou s OpenAI. Tato společnost se údajně zavázala během pěti let utratit 300 miliard dolarů za výpočetní výkon u Oracle. Částka je ohromující a vzbudila pozornost nejen investorů, ale i analytiků sledujících reálnou udržitelnost takového závazku.
Problém je zřejmý – OpenAI nemá 300 miliard dolarů. Od svého vzniku získala financování přibližně 60 miliard dolarů a její roční tržby se pohybují kolem 12 miliard dolarů. Podle informací serveru The Information navíc společnost očekává, že do roku 2029 její kumulativní spotřeba hotovosti dosáhne 115 miliard dolarů. To naznačuje, že k financování smlouvy s Oracle bude muset dlouhodobě získávat další kapitál v obrovském rozsahu.
Zároveň není jisté, zda poptávka po jejích produktech poroste dostatečně rychle. Uvedení modelu GPT-5 bylo přijato chladněji, než se očekávalo, a konkurence v podobě firem jako Anthropic či další hráči zůstává silná. OpenAI tak nemusí mít v dlouhodobém horizontu výraznou konkurenční výhodu, která by jí umožnila generovat tržby odpovídající masivnímu závazku vůči Oracle.
Rizika pro Oracle
Pro Oracle dohoda přináší nejen potenciál růstu, ale také značná rizika. Společnost musí nejprve vybudovat infrastrukturu, než začne generovat příjmy z kontraktu. Generální ředitelka Safra Catzová i předseda představenstva Larry Ellison zdůraznili, že Oracle sice nevlastní samotné budovy datových center, ale disponuje vybavením, díky němuž dokáže rychle přejít od investic k příjmům. Tento model snižuje část rizik, avšak podstatu problému neřeší.
Nejhorší scénář je poměrně jasný: Oracle vybuduje kapacitu pro OpenAI, ta ji využije, ale v určitém okamžiku se ukáže, že nedokáže dostát svým závazkům. Důvodem může být přecenění budoucích příjmů, recese v ekonomice, posílení konkurence nebo ochlazení celkového boomu AI. V takové situaci by OpenAI nebyla schopná platit za dohodnutý výpočetní výkon a Oracle by zůstal s nákladnou, přebytečnou infrastrukturou, pro kterou by hledal nové zákazníky.
Dalším faktorem je, že volný peněžní tok Oracle je už nyní záporný, zejména kvůli vysokým kapitálovým výdajům spojeným s expanzí cloudové infrastruktury. Tyto investice budou muset ještě narůstat, pokud má být dohoda s OpenAI naplněna. To by mohlo vést i k vyšší míře zadlužení. Pokud se OpenAI nepodaří své závazky dodržet, dopady na Oracle by mohly být velmi nepříznivé.
Katastrofa, nebo geniální tah?
V konečném důsledku se dohoda v hodnotě 300 miliard dolarů může ukázat jako historicky odvážný a úspěšný krok, pokud boom umělé inteligence vydrží až do konce této dekády. Oracle by v takovém případě těžil z obrovské poptávky a jeho investice by se mohly mnohonásobně vrátit.
Pokud se však vývoj obrátí, může se tato dohoda stát břemenem, které zatíží hospodaření celé společnosti. V takovém scénáři by Oracle čelil nejen finančním ztrátám, ale i reputačnímu riziku. Vzhledem k nejistotě ohledně schopnosti OpenAI dlouhodobě financovat tak rozsáhlý závazek je proto tato smlouva vnímána jako potenciální katastrofa čekající na svůj čas.
