Akcioví stratégové z Wall Street jsou dlouhodobě známí spíše optimistickým pohledem na vývoj trhů, avšak současná míra shody v jejich prognózách začíná část investorů znepokojovat. Výhledy pro rok 2026 se totiž nevyznačují pouze optimismem, ale také neobvykle těsným rozpětím cílových hodnot, což je na finančních trzích často vnímáno jako varovný signál. Když se většina analytiků shodne na velmi podobném scénáři, roste riziko, že pozitivní očekávání jsou již plně započítána v cenách akcií.
Podle dat sestavených agenturou Bloomberg jsou letošní cíle pro index S&P 500 na konci roku nejvíce koncentrované za téměř deset let. Nejvyšší prognózu zveřejnila společnost Oppenheimer & Co. na úrovni 8 100 bodů, zatímco nejnižší odhad od Stifel Nicolaus & Co. činí 7 000 bodů. Rozdíl pouhých 16 % mezi extrémy je na poměry Wall Street mimořádně nízký a naznačuje, že analytici sdílejí velmi podobný pohled na budoucí vývoj trhu.

Taková shoda bývá často považována za kontrariánský indikátor. Historie ukazuje, že když se většina trhu přiklání k jednomu scénáři, realita má tendenci investory překvapit opačným směrem. Současný optimismus navíc přichází v době, kdy na obzoru zůstává řada rizik. Inflace se stále pohybuje nad cílem centrální banky, což zpochybňuje očekávání rychlého a výrazného uvolnění měnové politiky. Současně míra nezaměstnanosti v posledních měsících pozvolna roste a masivní investice do umělé inteligence zatím nepřinesly odpovídající ziskovost.
Přesto analytici v průměru očekávají, že americké akcie v roce 2026 vzrostou zhruba o 11 %, a to i po třech letech, kdy trhy dosahovaly dvouciferných výnosů. Právě tato kombinace silného minulého výkonu a pokračujícího optimismu vyvolává u části trhu otázky, zda nejsou očekávání příliš jednostranná. Steve Sosnick, hlavní stratég společnosti Interactive Brokers LLC, upozorňuje, že jednomyslnost v prognózách může být problémem. Pokud všichni investoři očekávají totéž, je to podle něj s vysokou pravděpodobností již promítnuto do cen, zejména pokud jsou argumenty postaveny na podobných předpokladech, jako jsou snížení sazeb, daňové úlevy a pokračující dominance AI.
K optimismu přispívají i další velké instituce. Deutsche Bank AG spolu s Oppenheimerem předpokládají, že index S&P 500 do konce příštího roku překoná hranici 8 000 bodů. Dokonce i relativně opatrné cíle ve výši 7 000 až 7 100 bodů, které zveřejnily Stifel a Bank of America Corp., stále implikují mírný růst oproti současným úrovním. Základním předpokladem těchto scénářů je pokračující ekonomický růst a další zlepšování firemních zisků.
Optimisté argumentují tím, že kombinace daňových změn, mírnější regulace a očekávaných dvou čtvrtprocentních snížení sazeb ze strany Fedu vytvoří příznivé prostředí pro akciové trhy. Skeptici však varují před samolibostí. Dave Mazza ze společnosti Roundhill Financial Inc. upozorňuje, že sbližování cílových hodnot naznačuje křehkost prognóz. Trh se pak může stát citlivějším i na relativně drobná zklamání, ať už v podobě nižších zisků, nečekaných politických rozhodnutí nebo vnějších šoků.
Zveřejňování ročních cílů pro index S&P 500 má na Wall Street dlouhou tradici, avšak jejich přesnost je dlouhodobě sporná. Podle dat společnosti Piper Sandler & Co. mají tyto cíle tendenci zaostávat za skutečným vývojem trhu přibližně o dva měsíce. Podobný vzorec se objevuje i u cílových cen jednotlivých akcií. Hlavní investiční stratég Piper Sandler Michael Kantrowitz připomíná, že směr trhu je často lepším předstihovým ukazatelem změn konsensu než samotné konsensuální odhady.

Navzdory dlouhodobým obavám z koncentrace technologických titulů a vysokých očekávání spojených s umělou inteligencí zůstává nálada investorů relativně pozitivní. K jejímu zlepšení přispělo nedávné snížení úrokových sazeb i daňový zákon Bílého domu. Podle Grega Boutla ze společnosti BNP Paribas je nejpravděpodobnějším scénářem další růst, avšak právě tato víra zvyšuje citlivost trhu. Pokud by došlo k nečekanému vnějšímu šoku, jeho dopad by mohl být výraznější, než si současný konsensus připouští.