Ceny ropy na světových trzích se v pondělí propadly o více než dvě procenta, když se investoři snažili vyrovnat s překvapivým krokem aliance OPEC+, která o víkendu oznámila další urychlení zvyšování produkce. Tento krok přichází v době, kdy se globální ekonomika potýká s rostoucí nejistotou ohledně budoucí poptávky po ropě, a výrazně tak přispívá k obavám z přebytečné nabídky na trhu.
Cena futures kontraktů na ropu Brent klesla do 08:02 GMT o 1,27 USD (tj. 2,07 %) na 60,02 USD za barel, zatímco americká ropa WTI (West Texas Intermediate) se propadla o 1,33 USD (2,28 %) na 56,96 USD za barel. Oba kontrakty se po víkendu ocitly na nejnižších hodnotách od 9. dubna, což naznačuje, jak silně trh reaguje na rozhodnutí OPEC+.
Aliance OPEC+ – skupina zahrnující členy Organizace zemí vyvážejících ropu a jejich spojence včetně Ruska – druhý měsíc po sobě navyšuje produkci, přičemž v červnu plánuje přidat 411 000 barelů denně. To znamená, že za tři měsíce (duben, květen a červen) vzroste kombinovaná produkce o téměř 960 000 barelů denně, což odpovídá zhruba 44 % dříve dohodnutých škrtů z roku 2022.
Podle několika zdrojů agentury Reuters by mohlo dojít až k úplnému zrušení dobrovolných omezení těžby do konce října, pokud členské státy neprojeví zlepšenou disciplínu v dodržování svých kvót. Saúdská Arábie, která se profiluje jako lídr aliance, údajně tlačí na zrychlené uvolnění omezení – nejen s cílem stabilizovat trh, ale i jako formu tlaku na členy, kteří kvóty porušují, konkrétně Irák a Kazachstán.
Analytik Saxo Bank Ole Hansen popsal tuto iniciativu jako „dvojitý vzkaz“: „Zvýšení produkce podnícené Saúdskou Arábií je stejně tak výzvou pro americké břidlicové dodávky jako trestem pro členy, kteří těžili z vyšších cen, zatímco se oháněli svými produkčními limity.“ Hansen zároveň upozorňuje, že navyšování produkce v době slábnoucí globální poptávky bude nadále tlačit ceny dolů, dokud nebude jasné, jaký bude reálný dopad na spotřebu.
Tato nejistota se okamžitě odrazila i na technickém nastavení trhu – konkrétně na tzv. forwardové křivce futures kontraktů na Brent. Rozdíl mezi kontraktem s nejbližší splatností a šest měsíců vzdáleným kontraktem se zúžil na pouhých 10 centů za barel, přičemž v předchozí seanci činil ještě 47 centů. Navíc se na začátku pondělního obchodování tento spread krátce překlopil do tzv. contango, kdy je cena budoucí dodávky vyšší než aktuální, což obvykle signalizuje přebytek na trhu.
Na zprávy o růstu produkce OPEC+ rychle reagovaly i velké banky a analytické domy. Barclays například snížila svou předpověď průměrné ceny ropy Brent pro rok 2025 ze 70 na 66 dolarů za barel a pro rok 2026 z 62 na 60 dolarů. Rovněž ING aktualizovala svůj výhled a nyní očekává, že Brent bude v roce 2025 v průměru stát 65 dolarů, což je o 5 dolarů méně než dřívější projekce.
Tým analytiků ING vedený Warrenem Pattersonem uvedl, že kromě nabídky vytvářejí tlak i vnější ekonomická rizika: „Trh s ropou se potýká se značnou nejistotou v oblasti poptávky v souvislosti s celními riziky. Tato změna politiky OPEC+ zvyšuje nejistotu na straně nabídky.“
Důležité je rovněž sledovat reakce amerických producentů, zejména v oblasti břidlicové ropy, kde konkurenční tlak a nižší ceny mohou vést k přehodnocení těžebních plánů. Ropa z USA je tradičně pružnější v reakci na cenové výkyvy, ale výrazné zvýšení produkce z OPEC+ může způsobit, že americké firmy budou muset přistoupit k omezení růstu, což by mohlo trh částečně stabilizovat.
I přes současný cenový tlak však není vyloučeno, že se ropný trh v druhé polovině roku vyrovná, pokud se zlepší makroekonomické podmínky nebo dojde ke stabilizaci v geopolitice. Zatím je však jasné, že krok OPEC+ posílil nejistotu na trhu a posunul rovnováhu ve prospěch nabídky – na úkor cen.
