Odkoupení společnosti Atlantia sníží hodnotu milánské burzy o dalších 19 miliard eur (19,5 miliardy USD) a zvýší počet společností, které letos burzu opustí, na 12, což zvyšuje obavy o její postavení.
Zákonodárci a regulační orgány chtějí tento trend zvrátit a posílit roli 200 let staré burzy Borsa Italiana v srdci italského podnikání.
Barbara Lunghiová, vedoucí oddělení pro kótování akcií v Itálii ve společnosti Euronext, která je vlastníkem trhu, tvrdí, že kontrola, která je spojena s kótovanými podniky a externími investory, nutí podniky k inovacím a rozvoji.
„To dává společnostem další kolo, které pomáhá stimulovat růst,“ řekla Lunghiová.
Problém má však hluboké kořeny, protože mnoho italských rodinných podniků se nechce vzdát kontroly nad svými podniky tím, že je uvede na burzu, pokud nepotřebují hotovost na fúze a akvizice nebo jiné strategie expanze.
Orgán pro dohled nad trhem Consob letos schválil opatření ke zjednodušení postupů při schvalování prospektů IPO, včetně povolení předkládat je v angličtině.
Itálie se letos také snažila urychlit změny a začala zkoumat, jak přepracovat pravidla pro kotaci, hlasování a další pravidla, aby se vyřešily problémy, které brzdí kapitálové trhy v zemi – ačkoli tento proces byl zmrazen změnou vlády poté, co pravicová koalice vyhrála volby na konci září.
MILÁNSKÝ EXODUS
V letošním roce zatím opustilo milánskou burzu Euronext 11 společností, včetně holdingové společnosti Exor rodiny Agnelli, která se přesunula na amsterodamskou burzu v souladu s místem, kde je legálně registrována.
Provozovatel silnic a letišť Atlantia odchází poté, co odkup ze strany rodiny Benettonů a Blackstone ve čtvrtek překročil hranici 90 % podpory.
Očekává se, že po fúzi se švýcarskou společností Dufry bude z burzy vyřazena společnost Autogrill, která zajišťuje stravování v cestovním ruchu, a osud výrobce obuvi Tod’s zůstává nejistý po neúspěchu nabídky na odkup ze strany hlavního akcionáře.
Společnost CNH Industrial, jejíž akcie jsou kótovány jak v Miláně, tak v New Yorku, rovněž vyhodnocuje možnost ukončit duální kótování a zaměřit se na newyorskou burzu.
Přebírání kótovaných společností do soukromých rukou je širším trendem, který sdílí mnoho evropských burz, protože díky nízkým cenám a dostupnosti levných peněz to bylo výhodné.
NĚKOLIK NOVĚ PŘÍCHÁZEJÍCÍCH
Pozitivní zprávou je, že na hlavní trh Euronext Milán letos vstoupily čtyři společnosti, včetně výrobce nákladních automobilů Iveco, který vznikl odštěpením. Další dvě společnosti postoupily z menšího trhu Euronext Growth Milan.
Situace je zdravější pro samotný trh Euronext Growth Milan, který je určen pro malé a střední podniky s minimálními požadavky na přístup. V roce 2022 čítal 18 nových kotací, ale celková tržní kapitalizace je velmi nízká.
Nedostatek italských IPO je letitým problémem.
Za posledních 20 let hlavní trh ztratil 268 kótovaných společností a získal pouze 185, jak vyplývá z výzkumu Intermonte zveřejněného v březnu. Naproti tomu méně regulovaný trh malých a středních podniků přilákal 263 kótovaných společností a zaznamenal 68 vyřazení z burzy.
KULTURNÍ PROBLÉM
Skutečnost, že existuje relativně málo kótovaných společností, má své kořeny v historii země, uvedl Andrea Beltratti, profesor politické ekonomie na milánské univerzitě Bocconi.
Beltratti uvedl, že Itálie nemá dlouhou tradici akciového financování a její ekonomika byla v posledních 20 letech poměrně slabá.
Silná přítomnost bank a dalších finančních zprostředkovatelů v Itálii vytlačila roli trhů, takže společnosti často raději žádaly o financování je.
„Výhodou kótování je snadné získávání kapitálu a reputační (postavení), ale jsou zde i náklady, spojené s regulací, nutností transparentnosti a mnoha interakcemi s investory,“ uvedl Beltratti.
„Nemyslím si, že jde o problémy, které lze vyřešit během měsíců nebo dokonce let, protože jde o kulturní záležitost,“ dodal Beltratti.
