Rally na globálních akciových trzích, která investory provázela většinu roku 2025, může podle řady zkušených stratégů narážet na své limity. Po období výrazného růstu a relativního klidu se zvyšuje riziko korekce, protože vysoké valuace se potkávají s geopolitickými nejistotami, politickými zásahy a otázkami kolem udržitelnosti zisků firem. Trhy sice vstoupily do roku 2026 v dobré kondici, ale právě tato stabilita může paradoxně zvyšovat jejich zranitelnost.
Globální akcie mají za sebou mimořádně silný rok. Index MSCI All Country World Index, který sleduje výkonnost více než 2 500 titulů z rozvinutých i rozvíjejících se trhů, si v roce 2025 připsal přes 20 % a letos zatím roste o další zhruba dvě procenta. V polovině ledna dokonce dosáhl nového historického maxima. Právě absence výraznějších propadů v posledních měsících však podle části investorů vytváří prostředí, ve kterém může i relativně malý negativní impulz vyvolat prudší změnu nálady.
Podle Timothyho Moea, hlavního stratéga pro akciové trhy v Asii a Tichomoří ve společnosti Goldman Sachs, je historie v tomto ohledu poměrně výmluvná. Trhy v minulých dekádách běžně zaznamenávaly korekce o deset procent či více zhruba každých osm až devět měsíců. Současné období bez výraznějšího poklesu se tak již dostává nad historický průměr. Moe upozorňuje, že pokud se objeví silnější katalyzátor, například v podobě eskalace geopolitického napětí, investoři by měli počítat s tím, že trhy mohou reagovat rychle a razantně.
Zajímavé je, že investoři zatím většinu geopolitických událostí přehlížejí. Napětí kolem Grónska nebo hrozby cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa trhy často vnímají spíše jako krátkodobý šum. Tento přístup bývá označován jako takzvaný „TACO obchod“, tedy přesvědčení, že tvrdá rétorika nakonec vždy ustoupí kompromisu. Moe však varuje, že trhy mají tendenci ignorovat rizika až do okamžiku, kdy se z nich stane skutečný problém, a pak může být reakce náhlá.
Podobně smýšlí i Kevin Gordon ze Schwab Center for Financial Research, který zdůrazňuje, že samotná délka období bez korekce není tím hlavním rizikem. Podstatnější je kombinace napjatých valuací a velmi optimistického sentimentu. V takovém prostředí mají negativní překvapení – ať už v podobě geopolitiky, politických rozhodnutí nebo slabších firemních výsledků – větší potenciál vyvolat prudší výprodeje. Optimismus sám o sobě trhy neshodí, ale v kombinaci s konkrétním negativním impulzem může fungovat jako zesilovač.
Miroslav Aradski z BCA Research upozorňuje, že pohled na tržní poklesy se liší podle použité metodiky. Pokud se korekce měří od posledních maxim, není současná situace nijak extrémní. Přesto varuje před sebeuspokojením investorů. Geopolitika zůstává nepředvídatelným faktorem a právě přesvědčení, že politické hrozby budou vždy odvolány, může vést k podcenění rizik. Podle Aradského navíc platí, že pokud trhy nereagují disciplinovaně, dává to politikům větší prostor k prosazování potenciálně destabilizujících kroků.
Z technického pohledu se objevují i signály pozdní fáze cyklu. Hlavní indexy sice drží relativně stabilní úrovně, ale růst se stále více koncentruje do úzké skupiny megakapitalizačních titulů. Analytici zároveň upozorňují, že Nasdaq 100 se již delší dobu nedostal na nové maximum a může patřit mezi první indexy, které případnou korekcí projdou. Jakýkoli výraznější pokles u největších technologických akcií by tak mohl mít nepřiměřeně silný dopad na celý trh.
Dalším otevřeným tématem zůstává umělá inteligence. Investoři začínají být opatrnější ohledně toho, zda masivní kapitálové výdaje technologických gigantů skutečně povedou k dlouhodobému růstu zisků. Právě tato nejistota může přispět k rotaci kapitálu směrem k menším společnostem a cyklickým sektorům, což už je na trzích částečně patrné.
Celkový obraz tak není vyloženě pesimistický, ale vyžaduje větší důraz na řízení rizik. Vysoké valuace, geopolitické napětí a rostoucí pochybnosti o některých růstových příbězích naznačují, že období hladké jízdy může být u konce. Pro investory to znamená připravit se na vyšší volatilitu a počítat s tím, že korekce je spíše otázkou „kdy“ než „zda“.
