Navzdory pátečnímu poklesu o téměř jedno procento zaznamenaly ceny ropy třetí týdenní růst v řadě, a to i přes rostoucí obavy z obchodní války mezi Spojenými státy a jejich partnery.
Ceny ropy v závěru týdne oslabily, a to především kvůli obavám investorů z možného ochlazení světové ekonomiky. Významným faktorem je plánovaná celní politika administrativy Donalda Trumpa, která může přispět k narušení globálního obchodu a následně i k poklesu poptávky po komoditách včetně ropy. Přesto trh s ropou zůstává překvapivě odolný – a to především kvůli geopolitickému napětí a omezením v dodávkách ze zemí jako Venezuela a Írán.
Podle údajů k 12:14 EDT (16:14 GMT) se futures na ropu Brent propadly o 67 centů, což představuje pokles o 0,9 %, a obchodovaly se za 73,36 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI zaznamenala ještě prudší pokles, o 83 centů neboli 1,2 %, a cena klesla na 69,09 dolaru za barel. Tento pokles ale nic nemění na skutečnosti, že za celý týden obě hlavní ropné benchmarky rostly – Brent o téměř 2 % a WTI o více než 1 %.
Hlavní příčinou pátečního poklesu byla rostoucí nervozita na trzích, kterou přiživil záměr prezidenta Trumpa uvalit reciproční cla na širokou škálu dovozů, s platností od začátku dubna. Analytici společnosti JPMorgan varovali, že tato politika může vážně poškodit globální ekonomický růst a přispět k recesi. Ve zprávě pro klienty uvedli, že se „riziko recese zvýšilo“, přestože dosavadní ukazatele spotřeby ropy zůstávají poměrně stabilní.
Podle údajů amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) klesly zásoby ropy v USA během týdne končícího 21. března o 3,3 milionu barelů na 433,6 milionu barelů. Tento pokles byl výrazně větší než očekávání analytiků oslovených agenturou Reuters, kteří předpovídali pokles pouze o 956 tisíc barelů. Pokles zásob bývá obecně vnímán jako signál zdravé poptávky, což podporuje růst cen.
Jedním z nejdůležitějších témat posledních týdnů je ale rostoucí tlak Washingtonu na venezuelskou vládu Nicoláse Madura. Analytik Amarpreet Singh ze společnosti Barclays připomněl, že Spojené státy oznámily nová 25% cla na potenciální kupce venezuelské ropy, a to krátce poté, co zavedly nové sankce proti Íránu, zaměřené na omezování dovozu jeho ropy do Číny.
Tato opatření mají podle Singha potenciál dále snížit venezuelskou produkci, která by mohla letos klesnout až o 200 000 barelů denně. Vzhledem k tomu, že Čína je hlavním odběratelem venezuelské ropy, narušení této dodávky způsobilo značnou nejistotu na trhu. Podle některých zdrojů již například indická společnost Reliance Industries, která provozuje největší ropnou rafinérii na světě, pozastavila nákupy venezuelské ropy.
Vedle Venezuely se pozornost investorů soustředí i na Írán, jehož ropný export USA chtějí dostat na nulu. Od návratu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu vydaly Spojené státy již čtyři kola sankcí, které se přímo dotýkají íránského vývozu ropy. Tyto sankce mění globální rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou, což zvyšuje napětí na trhu a přispívá k udržení vyšších cen.
Analytik společnosti StoneX Alex Hodes uvedl, že druhé čtvrtletí může být z pohledu nabídky ropy napjatější, než se původně předpokládalo. Jakékoli další výpadky íránské nebo venezuelské produkce by podle něj mohly způsobit „býčí vývoj“ – tedy růst cen.
Další důležitou proměnnou je politika skupiny OPEC+, kterou tvoří členské státy Organizace zemí vyvážejících ropu spolu s dalšími producenty v čele s Ruskem. Skupina OPEC+ plánuje od dubna měsíčně zvyšovat produkci ropy, a podle zpráv agentury Reuters bude v tomto trendu pokračovat i v květnu. To naznačuje snahu organizace zajistit stabilitu trhu, ale zároveň čelí riziku, že vyšší nabídka narazí na nejistotu kolem poptávky.
Ropné trhy se tak ocitají ve složité situaci – na jedné straně stojí geopolitické napětí a sankce, které snižují nabídku, na druhé straně hrozba celní války a recese, která by mohla oslabit poptávku. Výsledkem je volatilita, ale i poměrně pevný růstový trend, který se navzdory obavám udržuje již třetí týden.
Vzhledem k napjaté geopolitické situaci a nevyzpytatelné obchodní politice Spojených států se dá očekávat, že ropný trh zůstane i nadále velmi citlivý na jakékoli nové zprávy. Investoři i spotřebitelé tak budou muset bedlivě sledovat další vývoj, zejména s ohledem na dopady sankcí, cla a rozhodnutí OPEC+.
