Ještě relativně nedávno se zdálo, že americký akciový trh pokračuje ve stabilním růstu. Index S&P 500 totiž na konci ledna dosáhl nového historického maxima, když se poprvé v historii dostal nad hranici 7 000 bodů. Od té doby se však situace výrazně změnila. Benchmark amerického akciového trhu postupně odevzdal veškeré letošní zisky a aktuálně se nachází na úrovni, která je nejnižší od loňského listopadu.
Na první pohled přitom nemusí pokles působit dramaticky. Index je stále méně než 5 % pod svým historickým maximem, což v kontextu běžné volatility akciových trhů nepředstavuje zásadní propad. Přesto však existuje několik signálů, které naznačují, že současné prostředí na trzích je mnohem napjatější, než by samotný pohyb indexu naznačoval.
Investoři začínají být stále citlivější na makroekonomické riziko. Rostoucí výnosy státních dluhopisů, prudký růst cen ropy a slabší ekonomická data vytvářejí kombinaci faktorů, která může být pro akciové trhy nepříjemná. Největší obavy přitom vyvolává možnost, že by se ekonomika mohla dostat do prostředí stagflace, tedy kombinace slabého růstu a zvýšené inflace.
Růst výnosů dluhopisů a tlak na riziková aktiva
Jedním z nejviditelnějších signálů napětí na trzích je vývoj na dluhopisovém trhu. Výnos desetiletého amerického státního dluhopisu v poslední době výrazně vzrostl, především od začátku konfliktu v Íránu. Rychlý růst výnosů přitom často znamená zhoršení finančních podmínek pro ekonomiku i investory.
Vyšší výnosy totiž zvyšují náklady na financování nejen pro vlády, ale také pro firmy a spotřebitele. Dražší úvěry mohou postupně brzdit investice, spotřebu i ekonomickou aktivitu. Z tohoto důvodu bývá prudký růst výnosů dluhopisů často negativním faktorem pro akciové trhy.
Napětí se přitom neprojevuje pouze na hlavních indexech. Menší společnosti, které bývají citlivější na ekonomický cyklus, čelí výrazně silnějšímu tlaku. Index Russell 2000, který sleduje vývoj malých amerických firem, klesl o více než 8 %, což je výrazně hlubší pokles než u širšího trhu.
Takový vývoj obvykle signalizuje, že investoři začínají být opatrnější a přesouvají kapitál z rizikovějších aktiv do bezpečnějších. Malé společnosti totiž často více závisí na domácí ekonomice a financování, a proto reagují citlivěji na změny v ekonomickém prostředí.
Prudký růst cen ropy zvyšuje inflační tlak
Dalším významným faktorem, který aktuálně ovlivňuje trhy, je dramatický růst cen energií. Cena ropy vzrostla v roce 2026 o přibližně 65 %, přičemž jen během prvních dvanácti dnů března zaznamenala skok o 35 %. Tak rychlý nárůst představuje významný inflační impuls pro celou ekonomiku.
Ropa totiž není pouze energetickou komoditou. Její cena má vliv na širokou škálu ekonomických aktivit, od dopravy přes výrobu až po potravinový průmysl. Vyšší ceny paliv zvyšují náklady na logistiku, výrobu i provoz mnoha služeb.
Například maloobchodní prodejci potravin musí přepravovat zboží do svých prodejen, což je proces silně závislý na cenách paliv. Pokud se náklady na dopravu zvýší, mohou tyto firmy část nákladů přenést na zákazníky prostřednictvím vyšších cen. Podobná situace může nastat i v dalších odvětvích.
Citlivým sektorem je také letecká doprava, kde tvoří palivo jednu z nejvýznamnějších položek nákladů. Růst cen ropy tak může vést ke zdražování letenek a celkově vyšším nákladům na cestování. Tyto dopady se následně promítají do širší inflace v ekonomice.
Slabší ekonomická data zvyšují obavy ze stagflace
Rostoucí inflace by sama o sobě nemusela být zásadním problémem, pokud by ekonomika současně rostla silným tempem. Aktuální makroekonomická data však ukazují spíše opačný obrázek.
Reálný růst amerického HDP ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 dosáhl pouze 1,4 %, což bylo výrazně méně, než očekávali ekonomové. Slabší ekonomická dynamika se začíná promítat i do trhu práce.
V únoru se totiž míra nezaměstnanosti ve Spojených státech zvýšila na 4,4 % poté, co ekonomika nečekaně přišla o 92 000 pracovních míst. Takový vývoj naznačuje, že růst zaměstnanosti začíná zpomalovat.
Na první pohled přitom nemusí inflace působit dramaticky. Index spotřebitelských cen (CPI) v únoru meziročně vzrostl o 2,4 %, což je relativně umírněná hodnota. Je však důležité si uvědomit, že tato data byla zveřejněna ještě před prudkým růstem cen ropy.
Energie přitom tvoří více než 6 % výpočtu CPI, takže další růst cen ropy by mohl inflaci výrazně zvýšit. Kromě přímého dopadu na ceny energií se navíc mohou projevit i nepřímé efekty v dalších kategoriích spotřebitelských výdajů.
Právě kombinace slabšího ekonomického růstu a rostoucích cen je důvodem, proč se na trzích stále častěji objevuje pojem stagflace.
Největším rizikem je nejistota kolem konfliktu
Vedle samotných ekonomických dat je jedním z hlavních problémů současného prostředí také vysoká míra nejistoty. Investoři totiž v tuto chvíli nedokážou odhadnout, jak dlouho bude konflikt v Íránu pokračovat a jak výrazně ovlivní globální energetické trhy.
Vývoj cen ropy může mít zcela odlišné dopady v závislosti na délce konfliktu. Pokud by se situace uklidnila během několika týdnů, mohly by se ceny komodit relativně rychle stabilizovat. To by znamenalo pouze krátkodobý inflační impuls.
Úplně jiný scénář by však nastal v případě dlouhodobého konfliktu. Pokud by se cena ropy udržela nad hranicí 100 dolarů za barel po většinu roku 2026, dopady na inflaci, spotřebitele i podniky by mohly být výrazně hlubší.
Právě tato nejistota je jedním z hlavních důvodů, proč se finanční trhy v posledních týdnech chovají opatrně. Investoři totiž reagují nejen na aktuální data, ale také na rizika, která zatím nelze přesně kvantifikovat.
V takovém prostředí se i relativně malé změny v očekáváních mohou promítnout do výraznějších pohybů na trzích. A právě proto se obavy ze stagflace staly jedním z hlavních témat, které aktuálně formuje náladu investorů.
