Investoři vstupovali do prodlouženého svátečního víkendu s rostoucí nervozitou ohledně vývoje na Blízkém východě. Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který naznačil, že vojenská operace vůči Íránu může trvat další dva až tři týdny, nepřineslo očekávané uklidnění. Naopak posílilo obavy z dlouhodobějšího konfliktu, který by mohl zásadně ovlivnit globální energetické trhy i ekonomický růst.
Podle Cindy Beaulieuové ze společnosti Conning North America si trhy začínají naplno uvědomovat, že situace přerůstá v otevřený konflikt. Poukázala na výrazné posílení amerických vojenských sil v regionu, pokračující letecké útoky a prodlužující se časový horizont operace. Původně komunikovaný rámec čtyř až šesti týdnů se nyní podle ní posouvá směrem ke konci dubna, což zvyšuje nejistotu investorů.
Bezprostřední reakce trhů byla patrná již ve čtvrtek, kdy akcie na začátku obchodování oslabily. Hlavním důvodem byl další prudký růst cen ropy, který odrážel obavy z narušení dodávek v klíčovém regionu. Situace se však během dne částečně stabilizovala poté, co se objevily nepotvrzené zprávy o spolupráci Íránu s Ománem na systému pro monitorování tankerové dopravy v Hormuzském průlivu.
Ceny ropy přesto zůstaly pod silným tlakem směrem vzhůru. Brent posílil o téměř 8 % a uzavřel poblíž 109 dolarů za barel, zatímco americká ropa WTI vyskočila o více než 11 % nad úroveň 111 dolarů. Tento prudký pohyb ilustruje extrémní citlivost trhu, který reaguje prakticky na každou novou informaci v reálném čase.
Podle Johna Luka Tynera ze společnosti Aptus Capital Advisors se s každým dalším týdnem konfliktu zvyšuje spodní hranice cen ropy. Jinými slovy, i kdyby napětí polevilo, ceny se nemusí vrátit na původní úrovně. Tento trend představuje zásadní riziko pro ekonomiku, protože vyšší náklady na energie postupně zatěžují domácnosti i podniky.
Signály napětí jsou patrné i na trhu státních dluhopisů. Výnos desetiletého amerického vládního dluhopisu se stáhl na přibližně 4,31 %, poté co v předchozích dnech dosahoval vyšších úrovní. Tento pohyb naznačuje rostoucí poptávku po bezpečných aktivech a zároveň obavy z budoucího ekonomického vývoje.
Navzdory těmto rizikům existuje i optimističtější scénář. Pokud by vojenský tlak přiměl Írán k jednání a podařilo se zajistit bezpečný průchod tankerů Hormuzským průlivem, mohlo by dojít k relativně rychlému uklidnění situace. Klíčovým faktorem je právě stabilita dodávek ropy, protože její cena se určuje globálně, bez ohledu na to, kolik suroviny jednotlivé země přímo dovážejí.
Pokud by se konflikt protáhl, mohli by se spotřebitelé ve Spojených státech připravit na výrazně vyšší ceny pohonných hmot, potenciálně až kolem 4 dolarů za galon. Vyšší ceny energií by navíc mohly prodloužit období zvýšené inflace a zvýšit riziko výraznějšího zpomalení ekonomiky.
Dalším faktorem je stav infrastruktury a produkčních kapacit v regionu. Podle Kevina McCullougha ze společnosti Natixis Investment Managers může poškození infrastruktury a omezení produkce prodloužit návrat cen energií na normální úrovně. Pokud by napětí znovu eskalovalo, trhy by začaly více zohledňovat scénář tvrdého ekonomického přistání.
Navzdory těmto obavám americké akcie zakončily týden silným růstem. Indexy S&P 500, Dow Jones i Nasdaq zaznamenaly své nejlepší týdenní výkony v roce 2026. Tento vývoj odráží určitou naději, že konflikt zůstane časově omezený a že ceny ropy by mohly v relativně krátké době opět klesnout.
Krátkodobý výhled tak zůstává značně nejistý. Pokud se situace uklidní během několika týdnů, dopad na ekonomiku může být omezený. Pokud však konflikt přetrvá, otázka ekonomického růstu se dostane do popředí a trhy budou nuceny přehodnotit svá očekávání.
