Dánská společnost zaznamenala některé neuspokojivé výsledky u nových léků, které měly nahradit léčiva, jejichž patentová ochrana vypršela.
Společnosti Novo Nordisk a GSK oznámily nové strategické dohody v hodnotě přes 4 miliardy dolarů, které mají posílit jejich výzkumné a vývojové aktivity v oblasti léčby obezity a souvisejících metabolických onemocnění. Zatímco dánský farmaceutický gigant Novo Nordisk navázal partnerství s americkou biotechnologickou společností Septerna, britská GSK investuje do pokročilého vývoje léčby jaterních onemocnění souvisejících s obezitou a alkoholem.
Novo Nordisk sází na tablety budoucnosti
Novo Nordisk, výrobce globálně populárních léků na hubnutí Wegovy a Ozempic, oznámil spolupráci se společností Septerna v hodnotě až 2,2 miliardy dolarů. Cílem je společný vývoj orálních léčiv zaměřených na obezitu, cukrovku 2. typu a kardiometabolické poruchy. Partnerství přichází ve chvíli, kdy se Novo Nordisk snaží diverzifikovat své portfolio v očekávání vypršení patentové ochrany stávajících blockbusterů.
Klíčovým přínosem spolupráce je přístup k nové technologii cílení na hormonální receptory, které ovlivňují chuť k jídlu a hladinu glukózy v krvi. V první fázi se obě společnosti zaměří na čtyři různé kandidáty na nové léky.
Marcus Schindler, vědecký ředitel Novo Nordisk, označil partnerství za strategický krok, který firmě dává „důležitou volnost“ při rozšiřování vývoje nových terapií. Ambicí společnosti je zjednodušit užívání léčby a nabídnout alternativu k současným injekčním formám, které jsou pro část pacientů odrazující.
Vývoj v této oblasti je klíčovým bojištěm – konkurenční Eli Lilly minulý měsíc oznámila pokrok ve vývoji vlastní tabletové verze léku orforglipron, který by mohl konkurovat GLP-1 agonistům jako Ozempic nebo Wegovy. Orální podání se tak stává novým standardem, o který se výrobci snaží v globálním závodě o pacienty.
GSK se zaměřuje na onemocnění jater spojená s obezitou
Britská farmaceutická skupina GSK se mezitím rozhodla investovat až 2 miliardy dolarů do americké společnosti Boston Pharmaceuticals výměnou za přístup k efimosferminu, experimentálnímu léku zaměřenému na steatózní jaterní onemocnění (SLD). Společnost zaplatí 1,2 miliardy dolarů předem, zbytek ve formě milníkových plateb, jakmile lék dosáhne dalších fází vývoje.
Efimosfermin je navržen jako měsíčně dávkovaný lék pro léčbu běžného jaterního onemocnění, které postihuje miliony lidí a často vyúsťuje v transplantaci jater. Jeho uvedení na trh je plánováno na rok 2029 a GSK si od něj slibuje nastavení nového standardu péče. Vedení společnosti věří, že lék by mohl významně rozšířit hepatologické portfolio GSK a zároveň posílit její postavení na trhu po sérii kritiky ohledně slabého vývoje nových léčiv.
Podle vědeckého ředitele Tonyho Wooda by právě efimosfermin mohl nabídnout kvalitní alternativu současným terapiím a zlepšit výsledky u pacientů, kteří dosud trpí následky zanedbané péče.
Tržní reakce a širší kontext
Navzdory oznámení těchto ambiciózních projektů zareagovaly akciové trhy spíše negativně – akcie Novo Nordisk klesly o 3,5 %, zatímco GSK oslabila o 2,7 %. Tento vývoj odráží obavy investorů z nákladů na výzkum a dlouhého výhledu návratnosti, i když dlouhodobě se jedná o oblasti s výrazným růstovým potenciálem.
Nadále platí, že epidemie obezity je jedním z největších zdravotnických a ekonomických problémů současnosti. Globálně jí trpí přes miliardu lidí a s tím, jak se léky jako Ozempic a Wegovy stávají dostupnějšími, roste tlak na farmaceutické firmy, aby nabídly pohodlnější, levnější a efektivnější řešení. To zároveň otevírá obrovský prostor pro další inovace – od účinnějších tablet až po léčbu doprovodných onemocnění, jako jsou diabetes, jaterní nemoci nebo srdečně-cévní komplikace.
Výhled a konkurence se zostřuje
Závody ve vývoji léčby obezity a přidružených onemocnění nabírají na obrátkách. Partnerství Novo Nordisk se Septernou i vstup GSK do oblasti hepatologie ukazují, že farmaceutické firmy dál expandují za hranice tradiční péče o diabetes, aby si zajistily podíl na budoucím trhu s léky, jehož hodnota se v nadcházejících letech může vyšplhat do stovek miliard dolarů.
Už dnes je zřejmé, že právě forma podání, bezpečnostní profil a míra účinku budou rozhodujícími faktory pro to, kdo si udrží dominantní pozici. A i když investice do výzkumu nesou rizika, firmy jako Novo Nordisk a GSK dobře vědí, že setrvání na špičce trhu si bez těchto kroků dlouhodobě nemohou dovolit.
