Nečekaná víkendová hrozba prezidenta Donalda Trumpa ohledně nových cel znovu rozvířila nervozitu na světových trzích. Na sociálních sítích Trump oznámil, že od 1. srpna plánuje uvalit 30% clo na dovoz z Evropské unie a Mexika, což okamžitě připomnělo investorům temnější kapitoly obchodní války z minulých let. Tato rétorika přichází v době, kdy trhy doufaly v deeskalaci a obnovení globální obchodní stability.
Trumpův postoj přichází po několika týdnech intenzivního, ale neúspěšného vyjednávání s klíčovými obchodními partnery, mimo jiné s Japonskem, Jižní Koreou, Kanadou, Brazílií a zejména s EU. Během stejného týdne oznámil také 50% clo na měď a naznačil, že další produkty – od léků až po polovodiče – by mohly být rovněž zasaženy. Investoři proto začínají znovu zvažovat scénáře podobné těm, které v minulosti vedly k významné korekci trhů, zejména v roce 2018.

Evropská unie, největší obchodní a investiční partner Spojených států, doufala v komplexní obchodní dohodu, která by stabilizovala vztahy mezi Washingtonem a Bruselem. Namísto toho se nyní opět objevuje riziko rozsáhlých cel na evropskou ocel, automobily a další klíčové exportní produkty, přičemž hrozí i cla na farmaceutický průmysl a technologický sektor.
Podle tří nejmenovaných představitelů EU, kteří poskytli vyjádření agentuře Reuters, je Trumpovo prohlášení o 30% clech pravděpodobně vyjednávací taktikou. Zmínili, že podobný přístup použil již dříve – eskalaci jako prostředek k dosažení deeskalace. Tento názor sdílí i Michael Brown, stratég londýnské společnosti Pepperstone, který upozornil na riziko příliš silné reakce Evropy a možné vyhlášení protiopatření, která by dále eskalovala obchodní napětí.
V praxi by to mohlo znamenat návrat na úroveň napětí z dubna, kdy byla zavedena první Trumpova vlna cel pod označením „Den osvobození“. Tento krok tehdy způsobil poklesy na akciových trzích a růst volatility. A právě obavy z opakování tohoto scénáře nyní znovu vstupují do hry – přestože S&P 500 uzavřel týden jen s mírným poklesem o 0,3 %, stále zůstává velmi blízko svým rekordním hodnotám.
Evropské akcie však reagovaly citlivěji. Panevropský index STOXX 600 zaznamenal v pátek pokles o 1 %, což byl největší jednodenní pokles za více než tři měsíce, a přerušil tak čtyřdenní růstovou sérii. Trhy podle všeho čekají na slíbený oficiální dopis ohledně zavedení cel, který by mohl potvrdit vážnost Trumpových výhrůžek.
Mexiko je ve zvláště zranitelné pozici, neboť jeho ekonomika je silně závislá na vývozu do USA. Potenciální 30% clo by mohlo být pro některé sektory likvidační a mexické hospodářství již nyní trpí zvýšenou nejistotou. Analytici se shodují, že pokud by došlo ke skutečnému zavedení cel, mohlo by to negativně ovlivnit mexické peso, exportní firmy i domácí spotřebu.
Není náhodou, že CBOE Volatility Index (VIX), často označovaný jako „ukazatel strachu“ Wall Street, po týdnech poklesu v pátek vyskočil zpět nad hodnotu 16, a to i přesto, že ve čtvrtek uzavřel na pětiměsíčním minimu 15,78. Tato změna nálady naznačuje, že trhy sice nejsou tak přecitlivělé jako v minulosti, ale potenciál pro negativní šok stále existuje.
Karl Schamotta, hlavní tržní stratég společnosti Corpay, varuje, že trhy stále plně nezapočítaly protekcionistickou agendu Donalda Trumpa do cen aktiv, měn ani ukazatelů volatility. Jeho varování je jasné: „Blíží se moment kapitulace – buď na finančních trzích, nebo přímo v Bílém domě.“

CBOE Volatility Index, „ukazatel strachu“ Wall Street, uzavřel ve čtvrtek na 15,78, což je nejnižší úroveň za téměř pět měsíců, i když se v pátek vrátil nad 16.
Karl Schamotta, hlavní tržní stratég platební společnosti Corpay v Torontu, uvedl, že série oznámení o clech by mohla znovu roznítit obavy trhu.
„Brzy bude jasné, že Trumpova protekcionistická agenda nebyla náležitě zohledněna v měnách, cenách aktiv ani v měřítkách volatility.“
„Blíží se moment kapitulace, ať už na finančních trzích, nebo v samotném Bílém domě,“ řekl Schamotta.
Zatímco trhy jsou méně citlivé na titulky než před několika měsíci, „budeme potřebovat nějaké pozitivní obchodní vývoj do 1. srpna, kdy vyprší lhůta Bílého domu, abychom udrželi nedávné zisky akciových trhů,“ uvedl v pátek ve své zprávě stratég Citi Scott Chronert.
Aktuální vážený průměr cel v USA je podle ekonomů UBS z pátku asi 16 %, což je nárůst z 2,5 % na začátku roku. Sazba by se měla zvýšit na asi 18 %, včetně cel oznámených v dopisech z tohoto týdne, uvedla UBS v poznámce.