Nejvyšší soud Spojených států zasadil výraznou ránu obchodní politice prezidenta Donalda Trumpa, když v poměru 6:3 rozhodl, že využití zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) k zavedení rozsáhlých cel bylo překročením prezidentských pravomocí. Verdikt ve věci Learning Resources, Inc. v. Trump znamená zásadní obrat v právním výkladu toho, jak daleko může exekutiva zajít při jednostranném uvalování dovozních daní.
Většinové stanovisko, které sepsal předseda soudu John Roberts, zdůraznilo, že zákon z roku 1977 sice prezidentovi poskytuje širokou škálu nástrojů při vyhlášení ekonomické nouze, ale nikde výslovně nezmiňuje cla ani daně. Pokud by Kongres chtěl prezidentovi svěřit takto zásadní pravomoc, učinil by to podle soudu jasně a explicitně. Konzervativní soudci Samuel Alito, Brett Kavanaugh a Clarence Thomas s tímto výkladem nesouhlasili, nicméně většina soudu rozhodla jinak.
Pro investory je klíčové, že rozhodnutí automaticky neznamená konec celní politiky. Prezident má stále k dispozici jiné právní nástroje. Jedním z nich je § 232 zákona o rozvoji obchodu z roku 1962, který umožňuje zavést cla z důvodu ohrožení národní bezpečnosti. Tento paragraf byl již v minulosti použit například na dovoz oceli a hliníku. Další možností je § 301 zákona o obchodu z roku 1974, jenž byl během prvního Trumpova funkčního období využit k uvalení cel na čínské zboží.
Ministr financí Scott Bessent uvedl, že administrativa je připravena využít tyto alternativní pravomoci, aby zachovala tlak na obchodní partnery. To znamená, že i když konkrétní cla podle IEEPA padla, obchodní politika může zůstat napjatá a pro firmy i investory nadále nepředvídatelná.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu rovněž otevírá otázku vracení již vybraných cel. V sázce jsou podle odhadů desítky až stovky miliard dolarů. Pokud by stát musel část prostředků vracet, mohlo by to mít dopad na federální rozpočet i na trh státních dluhopisů. Soudce Brett Kavanaugh ve svém nesouhlasném stanovisku varoval, že proces refundací může být „chaotický“, zejména pokud někteří dovozci již náklady přenesli na spotřebitele.
Z pohledu trhů byla reakce smíšená. Index S&P 500 po oznámení rozhodnutí nejprve vyskočil, poté část zisků odevzdal, než se opět stabilizoval. Výnos desetiletých státních dluhopisů vzrostl, což odráží určitou nejistotu ohledně fiskálních dopadů případných refundací. Tržní stratégové se rozcházejí v názoru, zda rozhodnutí přinese dlouhodobě pozitivní impuls díky nižším obchodním bariérám, nebo naopak zvýší nejistotu kvůli možnému využití jiných celních nástrojů.
Z jednotlivých titulů reagovaly zejména společnosti citlivé na dovozní náklady. Akcie společnosti Nike posílily poté, co firma v minulosti upozornila na miliardový negativní dopad cel na své hospodaření. Podobně akcie společnosti Apple zareagovaly růstem, protože cla zasahovala do jejích globálních dodavatelských řetězců. V sektoru spotřebního zboží došlo k mírnému zlepšení sentimentu, jelikož nižší dovozní náklady mohou zmírnit tlak na marže i na konečné ceny pro zákazníky.
Z makroekonomického pohledu však zůstává klíčovým faktorem nejistota. Prezident Federálního rezervního systému v Minneapolis Neel Kashkari již dříve upozornil, že časté změny obchodní politiky mohou brzdit investice a ekonomickou aktivitu. Firmy plánující kapitálové výdaje či rozšiřování výroby potřebují stabilní prostředí, nikoli neustále se měnící pravidla.
Pro investory tak současná situace představuje kombinaci krátkodobé úlevy a dlouhodobé opatrnosti. Zrušení konkrétního právního základu pro cla může podpořit vybrané sektory, zejména maloobchod a spotřební zboží. Na druhé straně však nelze vyloučit nové kolo celních opatření jinými cestami, což by opět zvýšilo volatilitu.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu je významným precedentem v otázce dělby moci mezi prezidentem a Kongresem. Z investičního hlediska ale zůstává hlavní otázkou, jak agresivně administrativa využije zbývající nástroje a jak rychle se podaří vyřešit právní i fiskální důsledky již vybraných cel.
