Podle investiční banky Goldman Sachs představuje v současnosti největší krátkodobé riziko pro americkou ekonomiku výraznější korekce akciového trhu. Ekonom Pierfrancesco Mei sice zůstává ohledně vývoje v roce 2026 optimistický, zároveň ale upozorňuje, že prudký propad cen akcií by mohl zásadně změnit makroekonomický výhled.
Základní scénář Goldman Sachs počítá s tím, že americká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí roku 2026 meziročně poroste o 2,5 %. Tento odhad stojí na kombinaci několika podpůrných faktorů – pokračujících fiskálních stimulů, postupně uvolňování měnové politiky a zmírnění obchodních bariér. Takové prostředí by mělo vytvářet relativně příznivé podmínky pro podnikové investice i spotřebitelské výdaje.
Riziko však spočívá v tom, že americká ekonomika je v posledních letech výrazně provázána s vývojem kapitálových trhů. Mei ve své analýze uvádí, že desetiprocentní pokles akciového trhu v první polovině roku by mohl snížit jeho odhad růstu HDP o půl procentního bodu, tedy na přibližně 2,0 %. V případě dvacetiprocentního propadu by dopad byl ještě výraznější a ekonomický výkon by zaostal za základním scénářem téměř o celý procentní bod.
Podle Meiho představuje prudká korekce akcií nejvýznamnější krátkodobé riziko. Hlavní obava souvisí s takzvaným efektem bohatství. Ten vychází z předpokladu, že domácnosti s vysokým podílem finančních aktiv mají tendenci více utrácet, pokud hodnota jejich portfolia roste. Růst cen akcií i nemovitostí tak v posledních letech podporoval spotřebu, i když reálné příjmy nerostly stejným tempem.
Tento efekt byl obzvlášť patrný od konce roku 2022, kdy se prudce rozvíjel sektor umělé inteligence. Investice do indexu S&P 500 přinesly za poslední tři kalendářní roky kumulativní růst kolem 64 %. Ještě výraznější zhodnocení zaznamenaly akcie společnosti Nvidia, jejichž hodnota za stejné období vzrostla o více než 450 %. Takto dynamický růst významně zvýšil finanční bohatství části domácností.
Problém spočívá v tom, že tato podpora ekonomiky je nerovnoměrně rozložena. Americká ekonomika vykazuje znaky takzvaného K-tvarového vývoje. Spotřebitelé s vyššími příjmy pokračují v utrácení a profitují z růstu finančních trhů, zatímco domácnosti s nižšími příjmy čelí tlaku vyšších životních nákladů a omezenému růstu mezd. Podle údajů Moody’s Analytics tvoří deset procent nejbohatších domácností téměř polovinu všech spotřebitelských výdajů.
Pokud by došlo k výraznější korekci akcií, právě tato skupina by mohla omezit své výdaje. Růst bohatství by se tak proměnil v brzdu spotřeby, zejména ve druhé polovině roku 2026. Vzhledem k tomu, že spotřebitelské výdaje tvoří přibližně dvě třetiny amerického HDP, mohl by mít tento efekt citelný dopad na celkový výkon ekonomiky.
Mei zároveň upozorňuje, že žádný jednotlivý faktor by sám o sobě pravděpodobně ekonomiku do recese nepřivedl, pokud by nebyl extrémní. Riziko však roste, pokud by se kombinovalo více negativních vlivů, například prudký výprodej akcií, rychlé nahrazování pracovních míst umělou inteligencí a slabší růst produktivity. V takovém scénáři by podle něj pravděpodobně reagoval i Fed snížením úrokových sazeb.
Historie navíc ukazuje, že období voleb do Kongresu bývají spojena se zvýšenou volatilitou. Podle společnosti Aptus Capital Advisors dosahoval v těchto letech průměrný meziroční pokles akcií v určitém okamžiku až 19 %. Korekce o deset procent je na Wall Street běžně definována jako standardní tržní korekce, zatímco pokles o dvacet procent a více se označuje jako medvědí trh.
Pro investory tak současná situace představuje paradox. Makroekonomický výhled je relativně příznivý, avšak vysoké valuace a silná závislost spotřeby na vývoji finančních trhů zvyšují citlivost ekonomiky na případný pokles cen akcií. Klíčovým faktorem pro rok 2026 tak nebude jen tempo růstu HDP, ale i stabilita kapitálových trhů.
