Rostoucí napětí kolem statusu Grónska vyvolalo v úterý výrazné pohyby na finančních trzích a přimělo investory k rychlému ústupu z amerických aktiv. Přesto řada zkušených stratégů pochybuje, že by šlo o začátek dlouhodobějšího výprodeje. Podle nich trhy reagovaly spíše emotivně na politickou rétoriku než na zásadní změnu ekonomických fundamentů, které zůstávají prozatím relativně příznivé.
Spouštěčem nervozity byly víkendové výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil zavedením desetiprocentních cel na dovoz z osmi evropských zemí NATO, pokud nebude uzavřena dohoda o prodeji Grónska Spojeným státům. Cla by se měla týkat Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Spojeného království, Nizozemska a Finska. Podle prezidenta by vstoupila v platnost 1. února a od června by se mohla zvýšit až na 25 %. Trhy na tuto hrozbu reagovaly okamžitě, zejména proto, že návrat používání cel jako politického nástroje investoři v roce 2026 příliš neočekávali.
Americké akcie se po třídenním svátku Martina Luthera Kinga vrátily k obchodování prudkým poklesem. Všechny hlavní indexy odepsaly přibližně dvě procenta, americký dolar oslabil a investoři hledali bezpečí ve zlatě, jehož cena vyskočila na nové rekordy. Současně prudce vzrostly výnosy amerických státních dluhopisů, což připomnělo loňský trend označovaný jako „prodávej Ameriku“. Tento souběh pohybů naznačil, že trhy znejistěly ohledně geopolitického směru americké politiky.
Podle Hanka Smithe ze společnosti Haverford Trust však investoři s návratem podobných scénářů příliš nepočítali. Trh podle něj vstupoval do roku s očekáváním stabilnějšího prostředí a menší volatility než v průběhu roku 2025. Právě proto byla reakce tak prudká. Smith zároveň patří mezi ty, kteří se domnívají, že aktuální výprodej nemusí mít dlouhého trvání, zejména pokud Evropa zatím nepřistoupí k odvetným krokům.
Podobně situaci hodnotí i Paul Christopher z Wells Fargo Investment Institute. Podle něj je nepravděpodobné, že by vyšší cla na evropské zboží skutečně vstoupila v platnost, a stejně tak neočekává, že by se Grónsko stalo americkým územím. Christopher předpokládá, že dojde k určité formě kompromisu a že ekonomické prostředí bude i nadále podporovat růst akciových trhů. Připomíná také, že v nadcházejících měsících se očekává řada stimulačních opatření, která by mohla negativní dopad geopolitických titulků rychle přehlušit.
Podle něj může být vývoj kolem Grónska nepředvídatelný a mediálně velmi viditelný, nicméně samotné titulky pravděpodobně nebudou stačit k tomu, aby zvrátily širší růstový trend. Z tohoto pohledu by případné další poklesy mohly spíše představovat nákupní příležitost. Christopher zároveň upozorňuje, že pozornost trhu se může později v roce přesunout ke střednědobým volbám, které tradičně zvyšují volatilitu, avšak ani ty by nemusely zásadně ohrozit pozitivní ekonomický výhled.
Optimismus sdílí i Paul Stanley ze společnosti Granite Bay Wealth Management, který poukazuje na sílu technologického sektoru. Podle něj by leden mohl navzdory krátkodobým výkyvům skončit pozitivně, pokud technologické společnosti doručí očekávaný růst zisků. Stanley tvrdí, že v případě přibližně čtrnáctiprocentního růstu firemních zisků by geopolitické hrozby zůstaly pro investory druhořadé.
Úterní poklesy však byly vedeny právě technologickými akciemi. Index Nasdaq 100 se dostal pod tlak a technici upozorňují na důležité úrovně podpory. Podle Jaye Woodse z Freedom Capital Markets se burzovně obchodovaný fond Invesco QQQ Trust pohybuje nebezpečně blízko svého klíčového klouzavého průměru. Pokud by technologické tituly dále oslabily ještě před výsledkovou sezónou největších společností, mohl by následovat rychlý pokles na nižší cenové úrovně.
Na druhé straně širší pohled na trh nabízí důvody k opatrnému optimismu. Michael Sheldon z Washington Trust Wealth Management upozorňuje, že přibližně 70 % akcií indexu S&P 500 se v minulém týdnu obchodovalo nad svým 200denním klouzavým průměrem. Pozitivně hodnotí také vývoj indexů Dow Jones Transportation Average, S&P 500 Equal Weight a Russell 2000, které naznačují zdravější šíři trhu mimo úzkou skupinu technologických gigantů.
Zvláštní pozornost si podle Sheldona zaslouží průmyslové společnosti. Tento cyklický segment, který je citlivý na vývoj ekonomiky, si od začátku roku připsal zhruba pětiprocentní růst. To je podle něj signál, že investoři stále věří v solidní hospodářský vývoj v následujících měsících, navzdory geopolitickému šumu.
Skeptičtější hlasy však varují před podceněním situace. Neil Wilson ze společnosti Saxo UK upozorňuje, že klíčové bude rozpoznat, zda prezident Trump skutečně míří k realizaci svých hrozeb, nebo zda jde o vyjednávací taktiku podobnou loňskému „TACO trade“, kdy trh nakonec dospěl k závěru, že rétorika je tvrdší než reálné kroky. Pokud by však Evropa nebyla schopna tuto strategii odhalit bez další eskalace, mohlo by to vést k mnohem výraznějším výkyvům.
Celkově tak převažuje názor, že úterní výprodej byl spíše reakcí na nejistotu a překvapení než na zásadní změnu ekonomického obrazu. Trhy budou v dalších dnech citlivě sledovat další vyjádření politických lídrů, reakce Evropy a především blížící se výsledkovou sezónu, která může rychle přesměrovat pozornost investorů zpět k fundamentům.
