Společnost Meta Platforms (META) podnikla zásadní krok směrem k větší soběstačnosti v oblasti umělé inteligence.
Oznámila akvizici startupu Rivos, který se specializuje na návrh počítačových čipů s otevřenou architekturou RISC-V. Tento krok přichází ve chvíli, kdy Meta utrácí desítky miliard dolarů ročně za čipy společnosti Nvidia (NVDA), jež tvoří páteř jejích AI datových center.
Meta v letošním roce plánuje investovat přibližně 70 miliard dolarů do infrastruktury a kapitálových výdajů – většina těchto prostředků směřuje právě do rozšiřování výpočetní kapacity pro AI. Tím, že si začne vyvíjet vlastní čipy, se společnost snaží omezit závislost na externím dodavateli a z dlouhodobého hlediska ušetřit miliardy dolarů ročně.
Zájem o vlastní čipy není u technologických gigantů ničím novým. Vývoj na míru umožňuje optimalizovat výkon, spotřebu energie i celkovou efektivitu systémů. Meta chce tímto krokem zajistit, že dokáže držet krok s prudkým růstem poptávky po výpočetní síle, kterou generuje rozvoj umělé inteligence – od trénování modelů až po jejich nasazení v reálném čase.
Nvidia má stále navrch – zatím
I když tento krok zní jako přímá výzva pro Nvidii, její dominantní postavení na trhu tím zatím ohroženo není. Společnost Nvidia je v současnosti nejhodnotnější firmou na světě podle tržní kapitalizace, která přesahuje 3 biliony dolarů, a její tržby ve druhém čtvrtletí dosáhly 46,7 miliardy dolarů – meziročně o 56 % více.
Nvidia si navíc díky svým mimořádně výkonným akcelerátorům pro AI, jako jsou čipy H100 nebo B200, udržuje hrubou marži kolem 70 % a provozní marži (EBIT) přibližně 58 %. Tato cenová síla je klíčovým faktorem, proč je Nvidia v čele světového technologického trhu.
Meta by však díky Rivos mohla postupně část této závislosti oslabit. Pokud by dokázala vyvinout vlastní čipy, které by alespoň zčásti nahradily produkty Nvidie v jejích datových centrech, mohla by dosáhnout významných úspor a vyššího strategického vlivu v celém ekosystému AI.
Zatím to však bude běh na dlouhou trať. Návrh nového čipu, jeho testování a následné nasazení do výroby trvá obvykle několik let. I kdyby Meta uspěla, první čipy by se do produkce dostaly nejdříve kolem let 2027–2028. Do té doby zůstane Nvidia klíčovým partnerem i konkurentem zároveň.
Vývoj vlastních čipů jako cesta k dlouhodobé soběstačnosti
Rozhodnutí Mety navrhovat vlastní čipy není izolovaný experiment, ale součást širšího trendu, který již úspěšně aplikovaly jiné technologické firmy. Typickým příkladem je Alphabet (GOOGL), mateřská společnost Google a YouTube, která již od roku 2015 využívá své Tensor Processing Units (TPU) – vlastní čipy určené k urychlení výpočtů umělé inteligence.
TPU se ukázaly jako nákladově efektivní alternativa k produktům Nvidie a umožnily Alphabetu lépe optimalizovat své datové centrum pro potřeby AI. Přesto zůstává Alphabet i po deseti letech významným zákazníkem Nvidie – a to podtrhuje klíčovou realitu: vytvořit čip srovnatelný s nejlepšími produkty Nvidie je extrémně obtížné.
Meta tak stojí na začátku dlouhého a nákladného procesu. Samotná akvizice Rivos jí přinese know-how a inženýrský talent, ale vývoj a výroba nového typu procesoru znamená roky investic a rizik. Přesto se tento krok může v dlouhodobém horizontu vyplatit – potenciální úspory z vlastních čipů by mohly dosáhnout desítek miliard dolarů ročně.
Z dlouhodobého hlediska by se Meta mohla stát nejen spotřebitelem, ale i tvůrcem klíčových technologií, které pohánějí umělou inteligenci. Tím by získala větší kontrolu nad svými náklady, strategickou nezávislost a schopnost přizpůsobit výkon čipů svým specifickým potřebám.
Co to znamená pro investory
Investoři by měli tento krok vnímat jako signál strategického posunu, nikoli jako okamžitou hrozbu pro Nvidii. V krátkodobém horizontu zůstane Nvidia nedostižným lídrem, a Meta bude stále potřebovat její produkty k udržení výkonu svých AI systémů.
Naopak pro akcionáře Mety může být akvizice Rivos vnímána jako investice do budoucnosti, která by mohla postupně snížit provozní náklady a zvýšit efektivitu. Meta už dnes masivně investuje do rozvoje svých AI platforem, včetně generativní umělé inteligence využívané na Instagramu a Facebooku, a do vývoje nových technologií pro metaverse.
Podobně jako Alphabet může Meta v budoucnu kombinovat vlastní AI čipy s infrastrukturou třetích stran, což jí umožní větší flexibilitu a dlouhodobě lepší návratnost kapitálu.
Přesto je třeba mít realistická očekávání – vývoj vlastního hardwaru je mimořádně složitý, nákladný a vyžaduje roky výzkumu. I kdyby Meta uspěla, Nvidia zůstane klíčovým hráčem v oboru ještě dlouhou dobu.
Z dlouhodobého pohledu je však jasné, že Meta nechce zůstat pouze spotřebitelem technologie, ale stát se jejím spolutvůrcem. Její krok směrem k vlastnímu vývoji čipů je strategickou sázkou na budoucnost umělé inteligence, která může přepsat mocenskou rovnováhu v technologickém světě.
Pokud se tento plán podaří, může Meta výrazně posílit nejen svou pozici na trhu, ale i ziskovost a konkurenceschopnost vůči ostatním gigantům v oblasti AI.
