Cena mědi se na konci roku dostává do mimořádně silné pozice a podle řady analytiků může vstoupit do další fáze růstu. Klíčový průmyslový kov se po měsících volatility vyšplhal na nová maxima a aktuálně se obchoduje těsně pod hranicí 12 000 dolarů za tunu. Vývoj na trhu odráží kombinaci omezené globální nabídky, narůstajících logistických rizik a dlouhodobě silného strukturálního příběhu poptávky, který souvisí s energetickou transformací, rozvojem elektrických sítí i rychle rostoucími nároky datových center a umělé inteligence.
Jen několik obchodních dnů před koncem roku vzrostla cena mědi na Londýnská burza kovů téměř o 40 %, což představuje nejvýraznější roční zhodnocení od roku 2009. Takto prudký růst je v kontextu komoditního trhu výjimečný a potvrzuje, že měď se stává jedním z hlavních strategických kovů současné dekády. Zatímco část investorů původně počítala s tím, že zpomalení globální ekonomiky omezí poptávku, realita se ukázala být odlišná. Obavy z nedostatku fyzického kovu začaly převažovat nad krátkodobými makroekonomickými signály.
Bezprostředním impulzem posledních týdnů je výrazný přesun mědi do Spojených států. Důvodem je snaha obchodníků i průmyslových odběratelů předběhnout možné zavedení dovozních cel, která by mohla prodražit dodávky v příštím roce. Tento nápor však vytváří nerovnováhu na globálním trhu, protože zásoby v jiných regionech se tenčí. Výsledkem je napětí na trhu s fyzickým kovem, které se rychle promítá do cen futures kontraktů.
Růst cen ale není pouze krátkodobou reakcí na obchodní politiku. Významnou roli hrají také problémy na straně nabídky. Řada těžebních projektů se v uplynulém roce potýkala s neplánovanými výpadky, technickými komplikacemi i geopolitickými riziky. Tyto faktory snížily dostupnost rudy v době, kdy se poptávka začíná strukturálně zvyšovat. Měď je přitom nenahraditelnou surovinou pro výrobu elektromobilů, obnovitelných zdrojů energie, přenosových sítí i moderní výpočetní infrastruktury.
Silným signálem napjaté situace jsou také obtížná jednání o ročních kontraktech na zpracování rudy. Dohody, které stanovily nulové zpracovatelské poplatky za tunu, představují historické minimum a jasně ukazují, jak tvrdý boj se vede o dostupné suroviny. Některé hutě již musely omezit výrobu nebo dočasně uzavřít provozy, protože jejich marže se propadly na neudržitelné úrovně. To vytváří další tlak na trh s rafinovanou mědí, která se obchoduje na burzách.
Pozitivní výhled potvrzují i velké investiční banky. Citigroup Inc. uvedla, že ve druhém čtvrtletí roku 2026 by cena mědi mohla vystoupat až k úrovni 13 000 dolarů za tunu, a to právě kvůli pokračujícímu boji o dodávky na americký trh. Goldman Sachs Group Inc. navíc označila měď za svůj preferovaný kov pro nadcházející rok, což jen posiluje důvěru investorů v další růstový potenciál.
Investoři na tento vývoj reagují zvýšeným zájmem o futures kontrakty i akcie těžebních společností. Přestože sektor čelí provozním rizikům a vysokým kapitálovým nárokům, výhled cen vytváří atraktivní prostředí pro dlouhodobé sázky. Měď se tak znovu dostává do centra pozornosti nejen komoditních obchodníků, ale i strategických investorů, kteří hledají expozici vůči megatrendům energetiky a digitalizace.
V aktuálním obchodování vzrostla cena mědi o 0,3 % na 11 923 dolarů za tunu. Nikl posílil o 1,8 %, zatímco ostatní průmyslové kovy se pohybovaly bez výraznějších změn. Celkový obrázek trhu však zůstává jednoznačný: měď vstupuje do nového roku s mimořádně silnou dynamikou a očekávání bank i investorů naznačují, že hranice 12 000 dolarů nemusí být konečnou stanicí.
