Bitcoin dokázal za poslední dekádu něco, co se v investičním světě téměř nevidí. Investice ve výši 10 000 dolarů se v tomto období proměnila zhruba ve 2 miliony dolarů. Takový výnos se však s vysokou pravděpodobností nebude opakovat. Přesto zůstává otázka dlouhodobé budoucnosti Bitcoinu mimořádně relevantní, zejména v kontextu jeho rostoucí role v globálním finančním systému.
Navzdory silným historickým ziskům má Bitcoin stále své kritiky. Ti upozorňují na jeho volatilitu, regulatorní rizika nebo absenci vnitřní hodnoty. Fakta ale ukazují, že během necelých dvou dekád se z bezcenné digitální kuriozity stal globální majetek s tržní hodnotou blížící se 1,8 bilionu dolarů. To samo o sobě naznačuje, že Bitcoin už dávno není okrajovým experimentem.
Rok 2025 byl pro Bitcoin z krátkodobého pohledu nezvyklý. K 23. prosinci jeho cena klesla přibližně o 7 %, čímž zaostala za vývojem akciových trhů. To mohlo některé investory zaskočit. Krátkodobý vývoj ale nemusí nutně vypovídat o dlouhodobém potenciálu. Právě naopak – desetiletý horizont je u Bitcoinu mnohem důležitější než výkyvy v jednotlivých letech.
Proč nelze Bitcoin ocenit tradičními metodami
Bitcoin se zásadně liší od běžných investičních aktiv, jako jsou akcie nebo dluhopisy. Nemá žádný management, centrálu ani zaměstnance. Neprodává produkty ani služby, negeneruje tržby, nenese náklady a nevytváří zisk ani volný peněžní tok. Z tohoto důvodu jej nelze ocenit klasickými modely založenými na cash flow nebo ziskovosti.
Investoři proto často hledají srovnatelné aktivum, které by mohlo sloužit jako referenční bod. Nejčastější paralelou je zlato. Stejně jako Bitcoin je zlato globální, decentralizované, bez hranic, zaměnitelné a relativně vzácné. Žádný stát ani instituce jej plně nekontrolují, což z něj činí tradiční uchovatele hodnoty.
Zlato má oproti Bitcoinu jednu zásadní výhodu: tisíce let historie. Jako uchovatel hodnoty obstálo v mnoha krizích, válkách i měnových reformách. Ani rok 2025 tuto roli nezpochybnil – cena zlata vzrostla přibližně o 71 %. Centrální banky po celém světě navyšují své zlaté rezervy, aby snížily závislost na americkém dolaru.
Bitcoin takovou historii nemá. Nabízí však jiné, neméně zajímavé vlastnosti, které z dlouhodobého pohledu mohou jeho pozici posilovat.
Digitální vzácnost jako klíčová výhoda Bitcoinu
Jedním z nejsilnějších argumentů ve prospěch Bitcoinu je jeho absolutní omezenost nabídky. V oběhu nikdy nebude více než 21 milionů jednotek. Tento limit je pevně zakódován a nelze jej změnit. Růst nabídky je navíc předvídatelný díky tzv. halvingům, které pravidelně snižují tempo emise nových bitcoinů.
U zlata je situace jiná. Jeho nabídka sice roste pomalu, ale není pevně omezená. Při výrazném růstu poptávky mohou těžaři zvýšit produkci a v budoucnu nelze vyloučit ani technologické průlomy, například těžbu nerostů ve vesmíru. Nabídka zlata se tak dokáže alespoň částečně přizpůsobovat poptávce.
Bitcoin má zároveň výhodu čistě digitální povahy. Funguje nativně na internetu, což je prostředí, které v posledních dekádách neustále sílí. Globalizace, digitalizace a online obchod jednoznačně nahrávají aktivům, která lze snadno a rychle převádět bez fyzických omezení.
Digitální charakter také umožňuje extrémní dělitelnost. Jeden bitcoin lze rozdělit na 100 milionů satoshi. To výrazně usnadňuje jeho využití v transakcích. Zlato je v tomto ohledu nepraktické – jeho fyzická podoba znemožňuje jemné dělení bez složitých procesů.
Praktické využití Bitcoinu v platebním styku se postupně rozšiřuje. Například fintech společnosti umožňují milionům obchodníků přijímat Bitcoin jako platební prostředek. To je oblast, kde zlato zůstává čistě investičním aktivem bez reálného využití při běžném placení.
Může Bitcoin dohnat zlato během příští dekády?
Odhaduje se, že celková hodnota veškerého zlata vytěženého a dostupného nad zemí činí přibližně 31,4 bilionu dolarů. Oproti tomu tržní kapitalizace Bitcoinu se pohybuje kolem 1,8 bilionu dolarů. Představa, že by Bitcoin během deseti let tuto propast zcela uzavřel, by znamenala zhruba sedmnáctinásobný růst, což je velmi ambiciózní scénář.
V horizontu jedné dekády je však reálnější očekávat umírněnější tempo růstu. Pokud by cena Bitcoinu vzrostla zhruba desetkrát, odpovídalo by to průměrnému ročnímu zhodnocení kolem 26 %. Pro srovnání – v uplynulé dekádě dosahoval Bitcoin průměrného ročního růstu přibližně 70 %, což je tempo, které s rostoucí adopcí logicky nemůže dlouhodobě pokračovat.
Zpomalení růstu ale není nutně negativní zprávou. Naopak naznačuje, že Bitcoin přechází z fáze spekulativního aktiva do role globálně přijímaného uchovatele hodnoty. Příznivější regulace, rostoucí likvidita a další technologické inovace mohou tento proces dále urychlovat.
Z dlouhodobého pohledu je dokonce možné, že digitální aktivum svou tržní hodnotou zlato překoná. Během příštích deseti let však bude pravděpodobnější scénář postupného přibližování, nikoli okamžitého vyrovnání.
Bitcoin tak sice pravděpodobně nezopakuje zázračný růst z minulosti, ale i umírněnější výnosy mohou být pro dlouhodobé investory mimořádně atraktivní. V prostředí nejistých měn, rostoucí digitalizace a hledání alternativních uchovatelů hodnoty zůstává jeho pozice silná.
