Bitcoin je už řadu let prezentován jako „digitální zlato“ – moderní obdoba tradičního uchovatele hodnoty, který má investorům poskytovat ochranu v dobách nejistoty.
Tato myšlenka si získala širokou popularitu zejména v prostředí nízkých úrokových sazeb, rostoucí inflace a rostoucí nedůvěry vůči fiat měnám. Poslední vývoj ceny bitcoinu v roce 2025 a na začátku roku 2026 však tuto tezi staví do stále větších pochybností. Pokud má být bitcoin skutečně považován za digitální zlato, měl by se v náročných obdobích chovat podobně jako jeho fyzický protějšek. Data z posledních dvanácti měsíců však ukazují spíše opačný obrázek.
Co investoři myslí pojmem „digitální zlato“
Přirovnání bitcoinu ke zlatu obvykle stojí na třech základních pilířích. Prvním je schopnost uchovávat kupní sílu v čase. Aktivum, které má plnit roli uchovatele hodnoty, by nemělo v dlouhém horizontu výrazně ztrácet reálnou hodnotu. Druhým pilířem je odolnost vůči ekonomickým a tržním otřesům. Zlato si historicky dokázalo udržet hodnotu i v obdobích geopolitických krizí, finančních kolapsů nebo vysoké inflace. Třetím kritériem je nízká korelace s rizikovými aktivy, zejména s akciemi. Pokud má bitcoin sloužit jako diverzifikační prvek portfolia, neměl by se pohybovat stejným směrem jako akciové trhy.
Právě v těchto bodech se však v posledním roce objevují výrazné trhliny. Zatímco cena zlata za posledních dvanáct měsíců vzrostla o 84 %, bitcoin ve stejném období ztratil přibližně 14 %. Pro srovnání, širší akciový trh si připsal zhruba 16 %. Pokud by bitcoin skutečně plnil roli digitálního zlata, jeho vývoj by měl být bližší drahému kovu než akciím. Realita však naznačuje, že se bitcoin často chová spíše jako rizikové aktivum, které v obdobích zvýšené nejistoty oslabuje.
Vývoj bitcoinu v posledních letech zpochybňuje jeho roli uchovatele hodnoty
Chování bitcoinu v roce 2025 a na začátku roku 2026 výrazně oslabilo jeho pověst bezpečného přístavu. V obdobích zvýšené volatility na trzích se bitcoin nedokázal oddělit od akciového trhu a často s ním klesal, někdy dokonce výrazněji. To je v přímém rozporu s tím, jak se tradičně chová zlato, které má tendenci posilovat právě ve chvílích, kdy investoři ztrácejí chuť riskovat.
Z dlouhodobějšího pohledu je také patrné, že bitcoin má stále relativně krátkou historii. Zlato si svou pozici uchovatele hodnoty vybudovalo během staletí, zatímco bitcoin existuje teprve něco přes deset let. Tento rozdíl v časovém horizontu je zásadní. Kratší historie znamená menší množství krizových scénářů, ve kterých by bitcoin mohl prokázat svou odolnost. Zatímco zlato obstálo v různých ekonomických režimech, bitcoin byl dosud testován jen v omezeném počtu makroekonomických prostředí.
Dalším problémem je vysoká volatilita. Pokud je bitcoin vnímán jako aktivum s prudkými cenovými výkyvy, bude pro investory obtížné považovat jej za stabilní uchovatel hodnoty. V době, kdy dochází k útlumu likvidity nebo k nárůstu averze k riziku, bývá právě bitcoin jedním z aktiv, ze kterých investoři odcházejí jako první.
Dlouhodobý potenciál bitcoinu a realistický pohled investorů
To, že bitcoin v současnosti nenaplňuje očekávání spojená s pojmem digitální zlato, však automaticky neznamená, že tuto roli nikdy plnit nemůže. Jeho základní vlastnosti – zejména omezená nabídka a odolnost vůči cenzuře – jsou navrženy tak, aby v dlouhém horizontu podporovaly uchovávání hodnoty. Vzácnost sama o sobě však nezaručuje stabilitu ani bezpečnost. Historie ukazuje, že i vzácná aktiva mohou procházet dlouhými obdobími volatility, než se jejich role na trzích ustálí.
Rozhodující bude, jak budou bitcoin vnímat budoucí investoři. Pokud bude převažovat názor, že jde o vysoce rizikové spekulativní aktivum, bude jeho chování i nadále odpovídat spíše technologickým nebo růstovým investicím než bezpečnému přístavu. Pokud se však postupem času prosadí širší akceptace a stabilnější poptávka, může se jeho charakter změnit.
Pro investory z toho plyne poměrně jasné ponaučení. Bitcoin by měl být posuzován podle toho, jak se chová dnes, nikoli podle toho, jak by se mohl chovat v ideálním scénáři. V současnosti se jedná o dlouhodobé aktivum s vysokou volatilitou, jehož výkonnost je silně ovlivněna likviditou, tržním sentimentem a měnovou politikou centrálních bank. Přikládat mu stejnou roli jako zlatu může vést k chybnému řízení rizika.
To však neznamená, že bitcoin nemá v portfoliu své místo. Pro investory, kteří jsou schopni tolerovat výrazné výkyvy a mají dostatečně dlouhý investiční horizont, může jít o atraktivní doplněk portfolia s potenciálem nadprůměrného zhodnocení. Neměl by však být považován za plnohodnotnou náhradu tradičních uchovatelů hodnoty.
Závěrem lze říci, že bitcoin zatím nedokázal přesvědčivě naplnit roli digitálního zlata. Možná se k ní v budoucnu přiblíží, až jeho tržní chování projde delším obdobím stabilizace. Do té doby je rozumnější vnímat jej jako specifické, vysoce volatilní aktivum s dlouhodobým potenciálem – nikoli jako bezpečný přístav srovnatelný se zlatem.
