Na pondělním zasedání nejvyšší vládní ekonomické rady se řešilo, zda nedávné zvýšení inflace a růstu mezd naznačuje, že se Japonsko blíží k trvalému překonání deflace.
Vzhledem ke zrychlující se globální inflaci a zrychlujícímu se růstu mezd v Japonsku se diskuse týkala také žádoucího načasování ukončení mimořádně uvolněné měnové politiky Bank of Japan, uvedl jeden z vládních úředníků novinářům.
„Ačkoli se v posledních údajích objevily některé pozitivní známky, musíme zajistit, aby byly stabilní a udržitelné, aby se Japonsko nevrátilo k deflaci,“ uvedl úřad vlády podle materiálu, který byl zveřejněn po zasedání.
Vláda a centrální banka diskutují o tom, jakou roli by měly hrát při dosahování udržitelného zvyšování mezd, aby se snížilo riziko návratu deflace.
Japonsko oficiálně nevyhlásilo vystoupení z deflace v obavách, že by se pokles cen mohl vrátit. Podle analytiků by rozhodnutí, že Japonsko je z deflace venku, usnadnilo Bank of Japan zdůvodnit ukončení ultra nízkých úrokových sazeb.
Guvernér BOJ Kazuo Ueda hovořil o odhodlání banky zachovat velmi uvolněnou měnovou politiku, dokud nebude trvale splněn její 2% inflační cíl podpořený růstem mezd, uvedl vládní úředník.
Premiér Fumio Kišida uvedl, že vláda a BOJ musí vzhledem k nejistotě ohledně hospodářského výhledu koordinovat své kroky.
„Naším cílem je vymanit Japonsko z deflace a dosáhnout trvalého hospodářského růstu, který bude založen na soukromé poptávce“, a to vytvořením veřejného mínění, že růst a inflace se budou nadále zvyšovat, uvedl.
Na samostatném zasedání, kterého se zúčastnili odborníci ze soukromého sektoru, vyzval akademik Nobuhiro Kiyotaki z Princetonské univerzity BOJ, aby ukončila kvantitativní uvolňování, až se inflace stabilizuje na úrovni 1-2 %, jak vyplývá z jeho prezentačních materiálů zveřejněných Úřadem vlády.
Kiyotaki dodal, že příliš dlouhé udržování nízkých dlouhodobých úrokových sazeb by Japonsko vystavilo spekulativnímu útoku na trhu.
Zákonodárci později kritizovali ukončení kvantitativního uvolňování ze strany BOJ v roce 2006 za to, že bylo příliš předčasné a oddálilo ukončení hospodářské stagnace.
Centrální banka se také dostala pod politický tlak, že dělá příliš málo pro vyvedení Japonska z deflace, než bývalý guvernér BOJ Haruhiko Kuroda v roce 2013 zavedl masivní stimulační program, který v současnosti z větší části zůstává v platnosti.
Vzhledem k tomu, že inflace překračuje 2% cíl BOJ, na trzích se objevují spekulace, že centrální banka brzy ukončí své masivní stimulační opatření, které kombinuje rozsáhlé nákupy aktiv a závazek omezit dlouhodobé úrokové sazby kolem nuly.
Údaje, podle kterých japonská velkoobchodní inflace v dubnu zpomalila již čtvrtý měsíc v řadě, však mohou zmírnit tlak na BOJ, aby se snažila o brzké opuštění velmi nízkých úrokových sazeb.
Nejvyšší hospodářská rada občas pořádá samostatné zasedání k aktuálním tématům, aby zohlednila jejich názory při stanovování fiskální a měnové politiky.
