Zlato patří dlouhodobě mezi aktiva, která investoři vyhledávají v období nejistoty, vysoké inflace či geopolitického napětí. Letos však jeho cena pravděpodobně dosáhla svého ročního maxima a aktuální korekce může u méně zkušených investorů vyvolat dojem, že je čas prodávat. Tento závěr je ale často ukvapený. Mnohem racionálnější přístup je dívat se na vývoj ceny zlata prizmatem dlouhodobé investiční strategie, nikoliv krátkodobých tržních výkyvů. Zkušenější investoři proto korekce nevnímají jako problém, ale jako příležitost rozšířit pozice nebo snížit svou průměrnou nákupní cenu.
Jedním z nejdůležitějších principů investování do zlata je pochopení, že cena tohoto kovu reaguje na události ve světě s určitou prodlevou a hlavně velmi citlivě na změny v měnové politice. Když centrální banky uvolňují měnové podmínky, snižují sazby nebo signalizují holubičí přístup, výnosy dluhopisů obvykle klesají, což relativně zvyšuje atraktivitu zlata.
V současné situaci je pozornost investorů upřena zejména na americkou centrální banku. Očekává se, že Fed v nejbližší době sníží sazby, ale to, co bude nejdůležitější, není samotný krok, nýbrž slovní doprovod a výhled další politiky. Pokud předseda Fedu Jerome Powell zaujme opatrnější postoj, může se cena zlata ještě krátkodobě držet v užším pásmu nebo mírně oslabit. Nicméně dlouhodobé prostředí pro zlato zůstává podporující.
Trhy jsou navíc v posledních měsících ovlivněny i nedostatkem některých makroekonomických údajů způsobeným uzavřením části vládní administrativy v USA. To znamená, že současná data o inflaci, výrobě či spotřebitelské důvěře mohou být zkreslená. Investor, který vyvozuje rozhodnutí z krátkodobých statistik, tak riskuje, že jeho závěry budou vycházet z nepřesného obrazu ekonomiky. Zkušený investor tento šum ignoruje a soustředí se na dlouhodobé trendy: dluh roste, rozpočtové deficity se prohlubují a geopolitická rizika – zejména v oblasti obchodu a diplomacie mezi USA a Čínou – nelze přehlížet. To vše jsou faktory, které dlouhodobě zlatu hrají do karet.
Z technického pohledu se zlato v současnosti nachází ve fázi přeprodanosti. To znamená, že cena může relativně brzy zaznamenat odraz zpět ke kratšímu růstovému trendu, než se případná korekce znovu prohloubí. Pro investora to vytváří jasný scénář: neprodávat v panice, ale naopak vyčkávat na vhodné úrovně k postupnému dokupování. Strategií může být například pravidelný nákup menších částek v čase, čímž investor dosáhne vyhlazení cenového průměru své pozice.
Korelace mezi zlatem, úrokovými sazbami a inflací naznačuje, že současné prostředí není začátkem konce růstu zlata, ale spíše jeho přestávkou. Pokud Fed přistoupí k měkčímu tónu, cena zlata by mohla poměrně rychle pokračovat v růstu. Pokud bude Fed zdrženlivější, zlato může zůstat stabilní či mírně slabší, avšak jeho dlouhodobé základy se tím nemění. V době, kdy finanční systémy řeší vysoké zadlužení států, nejistotu ohledně budoucích úrokových sazeb a geopolitické napětí, zlato zůstává jedním z mála aktiv, která nepodléhají riziku protistrany a nejsou závislá na zisku konkrétní firmy či státu.
Proto inteligentní investor využívá volatilitu ve svůj prospěch. Realizace části zisků může být rozumná, pokud byla původní pozice výrazně v plusu, ale úplný prodej často znamená vzdát se ochranného prvku portfolia. Strategie „prodám vše a uteču“ málokdy vede ke stabilní dlouhodobé výkonnosti. Naopak, pozvolné navyšování pozic během slabších období je přístup, který se osvědčuje generacím investorů. Krátkodobá slabost zlata tedy neznamená konec jeho býčího trendu – představuje spíše okamžik, kdy se odlišují trpěliví investoři od těch impulzivních.
