Dlouho se zdálo, že Wall Street bere uzavření americké vlády s nadhledem. Každý rok se zdánlivě opakuje stejný scénář – politická přetahovaná o rozpočet, hrozba „shutdownu“, krátkodobé zpomalení úřadů a následný návrat k normálu. Tentokrát je ale situace jiná. Investoři si začínají uvědomovat, že pokračující politická polarizace a rozpočtové spory nejsou jen dočasnou překážkou, ale strukturálním problémem, který může mít dlouhodobé ekonomické následky.
Ekonomické výzkumy totiž potvrzují, že politická nejistota a stranické konflikty významně brzdí soukromé investice, a tím i růst americké ekonomiky. Podle odborníků nejde o krátkodobý výkyv – i po skončení vládního „shutdownu“ přetrvává atmosféra nedůvěry, která snižuje ochotu firem riskovat a investovat.
Politická polarizace snižuje investice a zpomaluje růst
Zásadní roli v tomto poznání sehrála studie Mariny Azzimonti, ekonomky a výzkumné poradkyně Federální rezervní banky v Richmondu. Její práce „Partisan Conflict and Private Investment“ (Stranický konflikt a soukromé investice), publikovaná v roce 2018 v časopise Journal of Monetary Economics, podrobně popisuje, jak rostoucí politická polarizace v USA snižuje investiční aktivitu firem.
Azzimonti vytvořila index stranického konfliktu (PCI) – nástroj, který objektivně měří míru politické rozdělenosti a napětí mezi stranami. Poté analyzovala vztah mezi PCI a úrovní hrubých soukromých investic v americké ekonomice. Výsledek byl jednoznačný: čím vyšší byla politická polarizace, tím nižší byly firemní investice.
Po vyloučení dalších faktorů dospěla k závěru, že vztah mezi polarizací a poklesem investic je kauzální, nikoli jen náhodný. Zjistila například, že 27 % poklesu podnikových investic v letech 2007–2009 lze přímo přičíst nárůstu stranického konfliktu. Tento výsledek je alarmující, zejména proto, že dnešní hodnota PCI je více než dvojnásobná oproti období finanční krize.
Proč polarizace škodí ekonomice
Azzimonti identifikovala dva klíčové mechanismy, které vysvětlují, proč politická polarizace oslabuje ekonomiku. Prvním z nich je nárůst ekonomické nejistoty – podniky nevědí, jaké daňové nebo fiskální politiky mohou očekávat, což zvyšuje riziko, že se investice nevyplatí. „Investice jsou nevratné a často nákladné,“ uvádí Azzimonti. „Nejistota ohledně budoucí politiky vede ke zpoždění rozhodnutí o kapitálových výdajích.“
Druhým faktorem je omezená schopnost vlády reagovat na krize. Když se politické strany nedokážou shodnout, jak čelit ekonomickým problémům, výsledkem je nečinnost. Taková situace odrazuje firmy od dlouhodobých projektů, protože se obávají, že v případě krize se nedočkají podpory nebo stabilního prostředí.
Mýtus o výhodách rozdělené vlády
Zajímavé je, že tyto závěry přímo vyvracejí dlouho tradovaný mýtus Wall Streetu, že rozdělená vláda – kdy prezident a Kongres ovládají různé strany – je vlastně pro trhy pozitivní, protože zabraňuje „přehnaným“ politickým zásahům. Nové výzkumy však ukazují pravý opak.
Podle studie „Divided Government and the Stock Market“, která analyzovala data z let 1927 až 2020, americký akciový trh dosahoval výrazně lepších výsledků během období jednotné vlády. Když prezident i obě komory Kongresu patřily stejné straně, vážený akciový index vykazoval průměrně o 8,7 procentního bodu vyšší roční výnosy než při rozdělené vládě.
Rozdíl byl ještě výraznější u menších společností: akcie s malou tržní kapitalizací si během jednotných vlád vedly dokonce o 16,8 procentního bodu lépe. Autoři studie vysvětlují, že jednotná vláda vytváří stabilnější prostředí, které podporuje investice, inovace i důvěru podniků v dlouhodobý růst.
Důsledky pro budoucnost
Z krátkodobého pohledu se negativní dopady současného uzavření vlády nemusí projevit okamžitě. Ekonomika USA je stále silná a trh práce zůstává relativně robustní. Nicméně pokračující politická dysfunkce má kumulativní efekt – čím déle bude trvat, tím více se zpomalí růst produktivity, investic a inovací.
Pokud bude budoucnost opravdu odrážet závěry výzkumů Azzimonti a dalších, znamená to, že každé další rozpočtové drama, politický pat či uzavření vlády mohou ekonomiku oslabovat mnohem více, než se na první pohled zdá.
Jinými slovy, investoři už by neměli uzavření vlády brát na lehkou váhu. Nejde jen o krátkodobý výkyv na trzích, ale o signál hlubšího strukturálního problému, který může dlouhodobě ovlivnit americký hospodářský růst i výkonnost akciových trhů.
