Finanční trhy se v posledních dnech ocitly ve stavu zvýšené nejistoty. Investoři po celém světě sledují především jedinou otázku – zda konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem skončí relativně rychle, nebo zda se promění v dlouhodobou geopolitickou krizi. Právě délka konfliktu může zásadně ovlivnit vývoj globální ekonomiky i finančních trhů.
Jedním z hlavních důvodů nervozity investorů je prudký růst cen ropy. Konflikt na Blízkém východě totiž ohrožuje dodávky energií z regionu Perského zálivu, který patří mezi klíčové oblasti světového ropného trhu. Výraznější omezení dodávek by mohlo zvýšit inflaci a zpomalit ekonomický růst v mnoha zemích.
Ekonomické prognózy již začínají naznačovat možné dopady. Model GDPNow Atlantské federální rezervní banky, který sleduje aktuální vývoj americké ekonomiky, snížil svůj odhad růstu hrubého domácího produktu ve Spojených státech na anualizovaných 2,1 procenta. Ještě na začátku týdne přitom tento model počítal s růstem kolem tří procent.
Tento vývoj přichází v době, kdy americká ekonomika již čelí několika dalším problémům. Trh práce vykazuje známky ochlazení a inflace zůstává nad dvouprocentním cílem Federálního rezervního systému. Pokud by se k tomu přidal další růst cen energií, mohlo by to ekonomickou situaci ještě více zkomplikovat.
Analytici upozorňují, že růst cen ropy může mít významné makroekonomické dopady. Podle analytičky Stephanie Rothové ze společnosti Wolfe Research by zvýšení ceny ropy o dvacet dolarů za barel mohlo snížit růst amerického HDP přibližně o 0,1 procentního bodu a současně zvýšit inflaci zhruba o 0,4 procentního bodu.
Nejistota ohledně dalšího vývoje konfliktu se již promítla do výrazné volatility na finančních trzích. Během posledního týdne se akciové trhy pohybovaly velmi nestabilně. Po slabém pondělí následoval prudký výprodej v úterý, ve středu přišlo výrazné oživení a ve čtvrtek se trhy opět propadly.
Napětí se ještě zvýšilo v pátek, kdy ceny ropy Brent překročily hranici 90 dolarů za barel. Tento růst přišel krátce poté, co prezident Donald Trump požadoval po Íránu bezpodmínečnou kapitulaci. Cena ropy přitom na začátku měsíce činila přibližně 72 dolarů za barel, což ukazuje, jak rychle se situace na energetických trzích změnila.
Někteří analytici dokonce upozorňují na riziko ještě výraznějšího růstu cen ropy. Katarský ministr energetiky Saad al-Kaabi například uvedl, že pokud by tankery nemohly proplouvat Hormuzským průlivem, ceny ropy by mohly vystoupat až k úrovni 150 dolarů za barel.
Takový scénář by měl podle něj velmi vážné dopady na světovou ekonomiku. Prudký růst cen energií by totiž zvýšil náklady pro domácnosti i firmy a mohl by vyvolat další inflační tlaky.
Investoři proto nyní sledují nejen geopolitický vývoj, ale také blížící se ekonomická data. Velkou pozornost bude přitahovat především zveřejnění indexu spotřebitelských cen ve Spojených státech. Tento údaj ukáže, jak se vyvíjí inflace v americké ekonomice.
Dalším důležitým ukazatelem bude index cen osobních spotřebních výdajů, který je preferovaným měřítkem inflace pro Federální rezervní systém. Analytici očekávají, že meziroční inflace měřená indexem spotřebitelských cen vzroste z 2,3 procenta na přibližně 2,4 procenta.
Jádrový index PCE by podle odhadů měl zůstat přibližně na úrovni tří procent. Pokud by však ceny energií pokračovaly v růstu, mohlo by to v následujících měsících vést k dalšímu zvýšení inflace.
Situaci komplikuje také vývoj na trhu práce. Nejnovější data ukázala, že americká ekonomika v únoru přišla o přibližně 92 tisíc pracovních míst. Jde již o třetí pokles zaměstnanosti během posledních pěti měsíců.
Tento vývoj vytváří složitou situaci pro Federální rezervní systém. Na jedné straně by slabší trh práce mohl podporovat snížení úrokových sazeb. Na druhé straně však rostoucí ceny energií mohou zvyšovat inflaci, což by centrální banku mohlo od dalšího uvolňování měnové politiky odradit.
Nový předseda Federálního rezervního systému Kevin Warsh, který převezme vedení centrální banky po skončení funkčního období Jeromea Powella, tak může čelit velmi složitému ekonomickému prostředí.
V takové situaci investoři hledají bezpečnější investiční strategie. Část kapitálu se přesouvá do defenzivnějších sektorů nebo do aktiv, která jsou považována za stabilnější v období zvýšené volatility.
Podle portfoliomanažera Charlieho Ashleyho ze společnosti Catalyst Funds je současné prostředí velmi obtížné pro investiční rozhodování. Geopolitický vývoj se rychle mění a je velmi obtížné odhadnout pravděpodobnost jednotlivých scénářů.
Investoři se proto snaží soustředit především na aktiva, která mají omezené riziko poklesu a zároveň potenciál dlouhodobého růstu. Takový přístup může pomoci zmírnit dopady zvýšené volatility na finančních trzích.
