Globální finanční trhy vstupují do roku 2026 s relativně silnou výkonností, zároveň však musí absorbovat další výrazný geopolitický impulz, který přichází z Latinské Ameriky. Zadržení venezuelského prezidenta Nicolase Madura americkými úřady a následná prohlášení administrativy prezidenta Donalda Trumpa zásadně mění rizikové prostředí, ve kterém se investoři pohybují. Jde o událost s potenciálně dlouhodobými důsledky pro energetické trhy, geopolitickou stabilitu i vnímání bezpečných přístavů na finančních trzích.
Spojené státy podle vyjádření prezidenta Trumpa převezmou dočasnou správu Venezuely, dokud nebude možné zajistit „bezpečný, řádný a uvážlivý přechod“. Washington přitom nepřistoupil k takto přímé intervenci v regionu od invaze do Panamy v roce 1989. Pro investory jde o jasný signál, že geopolitická rizika se znovu dostávají do popředí a mohou výrazně ovlivňovat tržní sentiment, a to i v prostředí solidního ekonomického růstu.
Ekonom Marchel Alexandrovich ze společnosti Saltmarsh Economics upozorňuje, že finanční trhy budou muset pracovat s mnohem vyšší mírou „rizika titulních stránek“, než na jakou byly zvyklé v minulých letech. Politická rozhodnutí a náhlé geopolitické zvraty se podle něj stávají klíčovým faktorem cenotvorby napříč třídami aktiv.
Paradoxem zůstává, že samotné trhy zahájily rok 2026 relativně optimisticky. První obchodní den přinesl růst hlavních indexů na Wall Street a posílení amerického dolaru vůči koši hlavních měn. Americké i globální akcie uzavíraly rok 2025 poblíž historických maxim, přestože investoři museli během roku čelit celním sporům, měnící se politice centrálních bank i přetrvávajícím geopolitickým napětím.
Nejistota kolem Venezuely se však může rychle promítnout do cen komodit. Mohamed El-Erian, bývalý šéf investičního giganta PIMCO, upozornil, že pokud by byly trhy otevřené v době zásahu, pravděpodobně by došlo k odlišnému vývoji cen ropy a zlata. Ropa by mohla reagovat poklesem kvůli vyhlídkám na zvýšení venezuelského exportu, zatímco zlato by těžilo z přílivu kapitálu do bezpečných aktiv. Tento scénář dobře ilustruje, jak rozdílně mohou jednotlivé tržní segmenty na geopolitické události reagovat.
Zlato má za sebou mimořádně silný rok, když jeho cena vzrostla nejvíce za posledních 46 let a dosáhla nových rekordů. K růstu přispělo nejen geopolitické napětí, ale také změkčení měnové politiky v USA a zvýšený zájem investorů o zajištění proti nejistotě.
Velkou otázkou zůstává, zda a kdy by mohlo dojít k výraznému obnovení těžby ropy ve Venezuele. Prezident Trump uvedl, že americké energetické společnosti jsou připraveny investovat miliardy dolarů do obnovy produkce. Trhy však zůstávají skeptické. Cena ropy se po prosincovém růstu nad 62 dolarů za barel stabilizovala kolem úrovně 60–61 dolarů, což naznačuje, že investoři s rychlým přílivem venezuelské ropy zatím nepočítají.
Brian Jacobsen ze společnosti Annex Wealth Management upozorňuje, že i když Venezuela disponuje obrovskými zásobami, jejich uvolnění je dlouhodobý proces. Produkce v zemi prudce klesla po znárodnění ropného sektoru na přelomu tisíciletí, kdy o aktiva přišly mimo jiné společnosti Exxon Mobil (XOM) a ConocoPhillips (COP). Kromě zchátralé infrastruktury a nedostatku kapitálu představují významnou překážku také bezpečnostní rizika a právní nejistota.
Analytici se shodují, že bez politické stability a masivních investic nelze očekávat rychlou transformaci venezuelského energetického sektoru. Stephen Dover z investiční společnosti Franklin Templeton navíc upozorňuje, že jednostranné kroky USA mohou posílit globální trend zvyšování výdajů na národní bezpečnost a zároveň otevřít otázky ohledně dlouhodobé role dolaru jako hlavního bezpečného přístavu.
Z investičního pohledu tak nejde jen o příběh Venezuely a ropy. Události ukazují, že geopolitika zůstává jedním z klíčových faktorů formujících globální trhy. Pro investory to znamená nutnost počítat s vyšší volatilitou, rychlými změnami sentimentu a důsledným řízením rizik, i když makroekonomické ukazatele na první pohled vypadají příznivě.
