Akcie společnosti Intel zaznamenaly ve čtvrtek výrazný růst o 7 %, poté co agentura Bloomberg přinesla zprávu, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa zvažuje získání podílu v této klíčové americké čipové společnosti. Intel, který se v posledních letech potýká s finančními problémy a ztrátou tržního podílu na poli nejmodernějších čipů, by mohl díky tomuto kroku získat významnou finanční podporu pro své rozsáhlé investiční projekty.
Podle zdrojů obeznámených se situací by případný podíl vlády USA měl pomoci financovat zejména nové továrny, které Intel staví v Ohiu. Ty mají posílit domácí výrobní kapacity a omezit závislost na asijských dodavatelích, především na Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC) a Samsungu, kteří rovněž provozují závody na americkém území. Prezident Trump dlouhodobě prosazuje strategii návratu klíčové technologické výroby zpět do Spojených států a zajištění soběstačnosti v oblasti polovodičů, které jsou považovány za páteř moderní ekonomiky.
Zprávy o možné investici přišly krátce poté, co generální ředitel Intelu Lip-Bu Tan navštívil prezidenta v Bílém domě. Tato schůzka se odehrála na pozadí kontroverzí, kdy Trump vyzval Tana k rezignaci kvůli údajným vazbám na Čínu. Intel se však svého šéfa veřejně zastal a zdůraznil jeho odhodlání prosazovat národní i ekonomické zájmy USA. K samotným spekulacím o vstupu vlády do vlastnictví společnosti se Intel odmítl přímo vyjádřit, přičemž jeho mluvčí uvedl, že firma nebude komentovat pověsti a spekulace.
Lip-Bu Tan se vedení společnosti ujal na začátku tohoto roku v době, kdy se Intelu nepodařilo získat významný podíl na rychle rostoucím trhu s čipy pro umělou inteligenci. Současně investoval značné prostředky do rozvoje foundry divize, která se specializuje na výrobu čipů pro jiné firmy. Tato část podnikání však zatím nepřilákala žádného významného zákazníka, což je pro budoucí růst a získání důvěry v oboru klíčové. Bez stabilní klientely totiž Intel jen těžko dokáže konkurovat zavedeným hráčům, jako jsou TSMC či Samsung Foundry.
Situaci Intelu navíc komplikují úsporná opatření a změny v investičních plánech. V červenci Tan oznámil, že společnost ruší záměr výstavby nových výrobních závodů v Německu a Polsku a zpomaluje rozvoj projektů v Ohiu. Důvodem má být nutnost pečlivě kontrolovat kapitálové výdaje v období zvýšených nákladů a nejistoty na trhu. Přesto právě americké projekty zůstávají prioritou, protože je podporuje politická strategie Bílého domu.
Trumpova administrativa v posledních měsících prokazuje stále větší ochotu zasahovat přímo do klíčových průmyslových odvětví a zajišťovat si v nich vlastnické podíly. Jen před týdnem oznámila, že převezme 15 % určitých prodejů čipů od společností Nvidia a Advanced Micro Devices (AMD) určených pro čínský trh. Pentagon navíc koupil 400milionový podíl v těžaři vzácných zemin MP Materials a získal takzvanou „zlatou akcii“ v ocelárně U.S. Steel v rámci dohody, která umožňuje japonské Nippon Steel převzít tohoto tradičního amerického výrobce. Tyto kroky jasně ukazují, že vláda chce mít přímý vliv na strategické společnosti, jejichž produkty a know-how mají zásadní význam pro národní bezpečnost.
Z pohledu investorů jsou zprávy o možném vstupu vlády do Intelu významným pozitivním impulsem. Kromě přímého finančního přínosu by tento krok mohl zvýšit důvěru trhu v dlouhodobou stabilitu a budoucnost společnosti. Podpora ze strany státu by zároveň mohla urychlit dokončení nových výrobních kapacit a posílit pozici Intelu v boji o tržní podíly, zejména v segmentech, kde zatím zaostává.
Akcie Intelu se díky čtvrtečnímu růstu nacházejí o 19 % výše než na začátku roku. Tento pozitivní vývoj přichází po dramatickém roce 2024, který se zapsal do historie firmy jako nejhorší vůbec – akcie tehdy ztratily přibližně 60 % své hodnoty. Pokud by se podařilo uskutečnit vládní investici a Intel by dokázal přilákat významné zakázky pro svůj foundry business, mohla by se společnost znovu zařadit mezi technologické lídry, jak tomu bylo v minulosti.
Zda se plánovaný vstup americké vlády skutečně uskuteční, zůstává zatím otevřenou otázkou. Faktem ale je, že tato zpráva opět rozvířila diskusi o tom, do jaké míry má stát zasahovat do soukromých podniků ve strategických odvětvích. Pro Intel i pro americkou polovodičovou politiku půjde v každém případě o klíčové měsíce, které rozhodnou o tom, zda se podaří obnovit pozici této legendární značky mezi globálními lídry čipového průmyslu.
Intel Corporation (INTC)
