Páteční obchodování na trzích přineslo výraznou reakci v technologickém sektoru, zejména v oblasti polovodičů. Akcie společností Intel a GlobalFoundries před otevřením amerických trhů zaznamenaly znatelný růst poté, co Wall Street Journal zveřejnil zprávu o připravované politice americké administrativy. Podle zdrojů deníku zvažuje prezident Donald Trump nové kroky, jejichž cílem je dramaticky snížit závislost Spojených států na zahraničních dodávkách čipů a podpořit domácí výrobu. Tento plán je součástí širší strategie, která má posílit americkou technologickou soběstačnost a ochránit kritickou infrastrukturu před geopolitickými riziky.
Růst akcií Intelu a GlobalFoundries
Akcie společnosti Intel vzrostly před začátkem obchodování o přibližně 2,9 %, zatímco akcie GlobalFoundries přidaly dokonce více než 5 %. Tento pozitivní sentiment mezi investory odráží očekávání, že nová americká politika přinese těmto domácím výrobcům výrazné výhody. Pokud by Spojené státy skutečně přiměly firmy k masivním investicím do výroby na domácí půdě, právě společnosti jako Intel nebo GlobalFoundries by mohly získat zakázky i podporu v podobě vládních pobídek.
Intel Corporation (INTC)
Dopady na zahraniční konkurenci
Naopak reakce v Evropě a Asii byla opačná. Evropské akcie výrobců čipů se dostaly pod tlak, protože investoři začali zohledňovat možnost snížené poptávky ze strany USA. Akcie nizozemské společnosti ASML, která je klíčovým dodavatelem litografických zařízení, v úvodu evropského obchodování mírně klesly. ASM International a Infineon Technologies ztratily více než 1 %.
Podobný scénář se odehrál i v Asii. Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC), největší smluvní výrobce čipů na světě, oslabila o 1,5 %. Ještě výraznější poklesy zasáhly Jižní Koreu – akcie Samsung Electronics klesly o 3,3 % a SK Hynix se propadly o 5,6 %. Tento vývoj naznačuje, že investoři očekávají tvrdší konkurenční prostředí a možná i omezení exportních příležitostí.
Politika USA a plánované změny
Podle zprávy Wall Street Journal Bílý dům zvažuje zavedení politiky, která by vyžadovala, aby výrobci čipů produkovali ve Spojených státech stejné množství čipů, jaké jejich zákazníci dovážejí ze zahraničí. Pokud by firmy tento poměr nedodržely, čelily by novým clům. Tento krok navazuje na nedávná opatření prezidenta Trumpa, který v předchozím měsíci uvalil 100% clo na veškerý dovoz čipů. Výjimku dostaly pouze ty společnosti, které část své výroby přesunuly do USA.
Podle zdrojů deníku tuto myšlenku aktivně projednával ministr obchodu Howard Lutnick s představiteli předních čipových firem. Cílem je vytvořit tlak na společnosti, aby investovaly do amerických továren, čímž by se zlepšila odolnost dodavatelských řetězců a omezila závislost na klíčových hráčích z Asie, zejména Tchaj-wanu a Jižní Koreje.
Výzvy domácí výroby
Přestože plán vyvolal pozitivní reakci na trzích, jeho realizace naráží na zásadní překážky. Výroba čipů v USA je výrazně dražší než v Asii, a to především kvůli vyšším mzdám, vstupním nákladům a delšímu procesu budování potřebné infrastruktury. Moderní továrny na výrobu polovodičů stojí desítky miliard dolarů a jejich výstavba trvá roky. Navíc nedostatek kvalifikované pracovní síly v USA by mohl proces zpomalit.
Dalším problémem je cena samotných čipů. Zahraniční výroba je levnější, a pokud by americké společnosti musely vynuceně přejít na domácí zdroje, mohlo by to zvýšit konečné ceny pro spotřebitele i firmy. To by se mohlo projevit například v cenách elektroniky, automobilů či průmyslových zařízení.
GlobalFoundries Inc. (GFS)
Širší dopady na trhy
Navrhovaná politika je součástí širšího trendu, kdy Spojené státy kladou důraz na takzvaný „reshoring“ – tedy přesouvání výroby z Asie zpět na americkou půdu. Tento přístup má posílit národní bezpečnost a zároveň vytvořit nová pracovní místa. Kritici ale upozorňují, že podobné kroky mohou vést k vyšším nákladům a menší efektivitě v globálním měřítku.
Investoři budou v následujících týdnech sledovat, zda se tato politika skutečně promění v konkrétní legislativu. Pokud ano, může to znamenat zásadní přeskupení sil na globálním trhu s polovodiči. Zatímco americké společnosti jako Intel a GlobalFoundries by z toho mohly těžit, evropští a asijští konkurenti by se museli vyrovnat s novými obchodními bariérami a hledat jiné trhy.
