Rok 2025 byl pro akcie společnosti Intel mimořádně silný, alespoň při pohledu na vývoj jejich ceny. Akcie tohoto tradičního amerického výrobce čipů posílily od začátku roku o více než 80 %, čímž překonaly nejen širší technologický sektor, ale i výkonnost většiny tzv. „Magnificent Seven“ a přímého konkurenta v podobě společnosti Advanced Micro Devices. Tento růst však podle analytiků neznamená, že by se fundamentální příběh Intelu zásadně změnil. Spíše odráží kombinaci politické podpory, personálních změn a nadějí investorů, že se společnost po letech problémů dokáže stabilizovat.
Intel vstupoval do roku 2025 ve složité situaci. Společnost sice disponuje jedním z největších výrobních zázemí v polovodičovém průmyslu, zároveň však dlouhodobě zaostávala za lídrem trhu, tchajwanskou společností TSMC. Právě technologický náskok TSMC a její schopnost vyrábět čipy pro největší světové zákazníky způsobil, že Intel přišel o významnou část trhu v serverech, osobních počítačích i datových centrech. Konkurence ze strany AMD a architektury Arm postupně oslabila pozici Intelu jako neotřesitelného lídra.
Intel Corporation (INTC)
Zlomovým momentem byl konec roku 2024, kdy představenstvo odvolalo generálního ředitele Pata Gelsingera. Jeho čtyřletá snaha o oživení výrobní divize prostřednictvím masivních investic a otevření továren externím zákazníkům sice měla strategickou logiku, ale Wall Street vyděsily obrovské náklady a nejistý výsledek. Investoři se obávali, že výrobní byznys zůstane dlouhodobě ztrátový bez jasného klíčového zákazníka.
V březnu 2025 se vedení společnosti ujal Lip-Bu Tan. Jeho nástup znamenal změnu tónu i stylu řízení. Podle analytika Briana Colella ze společnosti Morningstar Intel končí rok s opatrným optimismem, že se může stát významným výrobcem čipů ve Spojených státech, což ještě na začátku roku nebylo vůbec jisté. Zároveň však upozorňuje, že stále chybí zásadní dohoda, která by Intelu zajistila stabilní výrobní zakázky od velkého externího klienta.
Důležitým impulsem pro akcie byla i výrazná politická podpora. Americká vláda investovala do Intelu 9 miliard dolarů v rámci programu vycházejícího ze zákona CHIPS Act. Přestože šlo o prostředky, na které měl Intel v určité formě nárok již dříve, samotná realizace investice posílila důvěru trhu. Výroba polovodičů se totiž stala otázkou nejen ekonomickou, ale i strategickou a bezpečnostní, zejména v kontextu napětí mezi USA a Čínou a rizik spojených s Tchaj-wanem.
Další kapitál do společnosti přinesly investice ve výši 2 miliard dolarů od SoftBank a 5 miliard dolarů od společnosti Nvidia. Tyto kroky výrazně zlepšily finanční pozici Intelu a pomohly zastavit rychlý odliv hotovosti. Je však podstatné, že dohoda s Nvidií neobsahuje závazek vyrábět její špičkové AI čipy v továrnách Intelu, což by bylo silným signálem skutečného obratu výrobního segmentu.
Právě výroba je klíčovým problémem, který bude rozhodovat o budoucnosti společnosti. Největší potenciální zákazníci, jako Nvidia, Apple nebo Qualcomm, mají dlouhodobé vztahy s TSMC a zároveň s Intelem přímo soupeří na trhu čipů. Navíc TSMC buduje výrobní kapacity v USA v hodnotě 165 miliard dolarů, což oslabuje geopolitický argument, proč by tito hráči měli přecházet k Intelu.
Technologickým středobodem celé strategie je výrobní proces 14A. Současný proces 18A je považován za významný technologický posun a Intel jej zatím využívá především pro vlastní produkty, jako jsou chystané procesory Panther Lake pro osobní počítače a Clearwater Forest pro datová centra. Úspěch těchto čipů by mohl sloužit jako důkaz, že Intel je schopen konkurovat technologické špičce, a otevřít cestu k získání externích zakázek na procesech 18AP a zejména 14A.
Podle analytika Davida O’Connora z BNB Paribas má Intel zhruba 12 až 18 měsíců na to, aby si zajistil velkého zákazníka pro proces 14A. Pokud se to nepodaří, může být budoucnost výrobní divize vážně ohrožena. Jak sám uvedl, právě 14A rozhodne o tom, zda se Intel stane relevantním globálním výrobcem čipů, nebo bude nucen výrobu výrazně omezit.
Někteří analytici zůstávají výrazně opatrnější. Stacy Rasgon ze společnosti Bernstein připomíná, že problémy Intelu se budovaly celé desetiletí a není realistické očekávat jejich vyřešení během několika málo let. Prudký růst akcií v roce 2025 tak může být spíše sázkou na dlouhodobý obrat než potvrzením, že je tento obrat již na dosah.
