Společnost Tesla se v posledních týdnech dostala pod silný tlak investorů i médií.
Od poloviny prosince do konce března 2025 se hodnota jejích akcií propadla přibližně o 45 %, a to navzdory předchozímu růstu, který přišel po amerických prezidentských volbách.
Důvodem k optimismu tehdy byla domněnka, že vztah Elona Muska s nově zvoleným prezidentem Donaldem Trumpem by mohl přinést firmě výhody. Jenže realita se ukázala být komplikovanější.
Vedle propadu akcií a problémů s vnímáním značky se k diskusi přidávají i prodeje akcií ze strany zasvěcených osob, tedy členů vedení a představenstva. Tyto pohyby na trhu vyvolávají otázku, zda nejde o náznak hlubších potíží, nebo spíše o běžné rozhodnutí jednotlivců diverzifikovat své portfolio.

Politika, kontroverze a pokles v Evropě
Za poslední měsíce se společnost Tesla ocitla ve středu několika událostí, které společně formují současný vývoj její akciové hodnoty. Elon Musk, její generální ředitel, se osobně angažuje v nově vzniklém Department of Government Efficiency (DOGE) pod Trumpovou administrativou. Jeho veřejné postoje a vystupování však přinášejí firmě i negativní dopady. V některých případech došlo k vandalismu prodejen a nabíjecích stanic Tesla, což svědčí o polarizaci veřejného mínění.
Zároveň se objevují první náznaky slábnoucího prodejního výkonu, zejména na evropském trhu. Registrace nových vozů značky Tesla v Evropě za první dva měsíce roku 2025 klesly o 43 %, což je výrazný signál ztráty tempa v regionu, který byl dosud pro elektromobily velmi příznivý. Ačkoliv se na tuto situaci zatím neodrazil další vývoj ceny akcií, tržní sentiment se viditelně mění.
Ve snaze uklidnit situaci svolal Musk setkání všech zaměstnanců, během něhož je vyzval, aby své akcie neprodávali a zachovali důvěru v dlouhodobou vizi společnosti. Připomněl pokroky Tesly v oblastech umělé inteligence, autonomního řízení i robotiky. Paradoxně se ale v tomtéž období objevilo několik prodejů akcií ze strany jiných vysoce postavených členů vedení.
Kdo z vedení prodával a proč to investory zajímá
Prodeje akcií členy vedení firmy – známé jako transakce insiderů – jsou u investorů bedlivě sledovány. Ne každý prodej však automaticky znamená varování. Často jde o prodeje v rámci tzv. 10b5-1 plánů, což jsou předem naplánované transakce, které mají za cíl například diverzifikovat majetek výkonných pracovníků. Tyto prodeje bývají považovány za rutinní a neměly by být spojovány s neveřejnými informacemi nebo krátkodobým výhledem společnosti.
V posledních týdnech však proběhlo několik neplánovaných prodejů, které mohou vyvolat větší zájem investorů. Mezi nejvýraznější patří:
- James Murdoch, člen představenstva, který prodal 54 776 akcií v hodnotě 13,2 milionu USD.
- Kimbal Musk, bratr Elona Muska a rovněž člen představenstva, prodal 75 000 akcií za 27,6 milionu USD.
- Vaibhav Taneja, finanční ředitel Tesly, prodal 2 672 akcií.
Zatímco tyto transakce nemusí samy o sobě znamenat ztrátu důvěry ve společnost, načasování – právě v době silné volatility – může být vnímáno jako známka nejistoty. Vzhledem k tomu, že Musk sám vybízí k trpělivosti, mohou být tyto prodeje v rozporu s oficiálním postojem vedení.
Co napoví nadcházející výsledky?
Další vývoj akcií společnosti Tesla pravděpodobně ovlivní zpráva o dodávkách za první čtvrtletí, která má být zveřejněna 2. dubna. Analytici nyní očekávají přibližně 355 000 dodaných vozů, což by znamenalo 15% pokles oproti předchozímu čtvrtletí. Takový výsledek by byl hluboko pod cílem, který Musk stanovil – zvýšit prodeje meziročně o 20 až 30 %.
Pokud Tesla nedosáhne alespoň této snížené očekávané hranice, může se potvrdit, že společnost skutečně vstoupila do období krize růstu. Ačkoliv technologické pokroky v oblasti autonomních vozidel nebo projekt robotaxi, plánovaný na letošek v Austinu, zůstávají atraktivní, krátkodobé provozní výsledky mohou ovlivnit ochotu investorů nadále akcie držet.
Skutečné varování, nebo jen zbytečný rozruch?
Závěrem je třeba říct, že prodeje insiderů samy o sobě nemusí být alarmující, pokud je firma fundamentálně zdravá. V případě Tesly je však kombinace faktorů – od politických kontroverzí, přes propad prodejů v Evropě, až po možné nesoulady ve vedení – důvodem k opatrnosti.
Společnost s tržní kapitalizací 848 miliard dolarů, výrazně kolísajícími akciemi a hrubou marží 17,86 %, čelí očekáváním, která se stále více upínají na její schopnost transformovat automobilový průmysl pomocí nových technologií. Až vývoj v dalších týdnech ukáže, zda jde jen o dočasné zpomalení, nebo hlubší strukturální problém. Prozatím nelze prodeje insiderů považovat za přímý varovný signál – ale ignorovat je by také nebylo rozumné.
