Turecká inflace pravděpodobně poprvé po více než roce zpomalila pod 50 % a může se na této úrovni ustálit, přičemž rizika pro cenovou stabilitu se zvyšují v souvislosti s tím, že země jde tento měsíc k volbám.
Ačkoli úřady pokračovaly v mimořádně uvolněné politice, která pomohla v roce 2022 stlačit meziroční inflaci nad 85 %, levnější náklady na energie a statistický efekt vysoké srovnávací základny v loňském roce znamenají, že ceny prudce ochlazují.
Podle mediánu prognóz ekonomů oslovených agenturou Bloomberg se inflace od svého říjnového vrcholu snížila téměř o polovinu a minulý měsíc dosáhla 44,1 % ročně, zatímco v březnu činila 50,5 %. Samostatný průzkum ukázal, že růst cen se bude v tomto a příštím čtvrtletí pohybovat kolem 44 % a na konci roku bude mírně vyšší.
Spotřebitelská inflace byla v dubnu pravděpodobně nižší než 45 %, uvedl tento týden v televizním projevu ministr financí Nureddin Nebati. Turecký statistický úřad oznámí údaje ve středu.
Rozhodující pro vyhlídky je výsledek hlasování, které se uskuteční za necelé dva týdny, neboť prezident Recep Tayyip Erdogan čelí nejtěžší výzvě za posledních dvacet let své vlády. Turecko pod jeho vedením uplatňuje neortodoxní přístup a snížilo úrokové sazby v domnění, že to zbrzdí růst cen.
Důkazy o opaku jsou na očích již několik měsíců. A zatímco celková inflace klesá, jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní položky, jako jsou energie a potraviny, je stále vysoká, což svědčí o tom, že cenové tlaky zůstávají zvýšené.
Vláda po únorových smrtelných zemětřeseních a s blížícími se volbami ještě zvýšila tlak na inflaci a zvýšila fiskální výdaje.
Sjednocená opozice šesti politických stran slíbila, že v případě zvolení se zaváže k cílování inflace prostřednictvím souboru konvenčnějších politik a případně ukončí regulace a zákulisní intervence používané ke stabilizaci liry.
Co říká Bloomberg Economics…
„Nárůst veřejných výdajů, včetně obnovy po zemětřesení, a uvolněný postoj centrální banky pravděpodobně přispějí k vyššímu růstu cen. To podle našeho názoru omezí pokles meziroční míry inflace, protože vyrovnává tlumící vliv plynoucí z vlivu srovnávací základny. Po zbytek roku se inflace podle našeho názoru bude pohybovat nad 40 %.“ – Selva Bahar Baziki, ekonomka.
Ve čtvrtek guvernér centrální banky Sahap Kavcioglu představí letošní druhou čtvrtletní zprávu o inflaci, v níž možná upraví projekce pro roky 2023 a 2024.
Nejnověji politici předpokládají, že růst cen v letošním roce skončí na úrovni 22,3 %, což je více než čtyřikrát více, než je oficiální cíl centrální banky, a poté zpomalí na 8,8 % v roce 2024.
Výkon liry může do značné míry ovlivnit další vývoj, neboť rostoucí očekávání oslabení kurzu po volbách 14. května ohrožuje spotřebitelské ceny. Turecká měna patří v letošním roce s poklesem o téměř 4 % vůči dolaru k nejhorším na rozvíjejících se trzích.
„Korekce liry po volbách a potenciální úpravy mezd a regulovaných cen pravděpodobně ovlivní dynamiku inflace,“ uvedli ekonomové ING Bank včetně Muhammeta Mercana ve své zprávě.
Hospodářství Turecka
Turecko je země, která se rozkládá na pomezí Evropy a Asie a leží na křižovatce těchto dvou kontinentů. S přibližně 83 miliony obyvatel má Turecko 19. největší ekonomiku na světě z hlediska nominálního HDP. Turecko je členem skupiny G20 a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Turecká ekonomika je kombinací tradičního zemědělství i moderního průmyslu, přičemž největší podíl na HDP má sektor služeb. Podle Světové banky tvoří sektor služeb přibližně 62 % tureckého HDP, následuje průmysl s 26 % a zemědělství se 7 %. Turecká ekonomika v posledních letech rychle roste, přičemž průměrné roční tempo růstu se v posledním desetiletí pohybuje kolem 5-7 %.
K hlavním vývozním artiklům Turecka patří textil, oděvy, ocel, chemikálie a automobily. Turecko je také významným producentem zlata a nachází se zde jeden z největších zlatých dolů na světě, zlatý důl Kışladağ. Země má velký domácí trh a díky své strategické poloze na křižovatce Evropy a Asie je důležitým dopravním a logistickým uzlem.
