Index S&P 500 se v posledních týdnech výrazně přiblížil svému historickému maximu z února, přestože globální ekonomické i geopolitické prostředí zůstává napjaté. Od začátku roku se investoři museli vyrovnávat s celou řadou rizik – od hrozby recese přes inflaci až po mezinárodní konflikty. Přes to všechno si akciový trh udržel optimismus. Otázkou ale zůstává, zda tento optimismus přežije i druhou polovinu roku.
Jedním z hlavních bodů nejistoty jsou americká cla. Mnohá z cel, která byla zavedena v rámci politik Donalda Trumpa, byla sice pozastavena, ale pouze do 9. července. Pokud nedojde k dohodě, bude muset současná administrativa rozhodnout, zda pozastavení prodlouží, nebo cla opět aktivuje. Tento vývoj může mít zásadní dopad nejen na globální obchod, ale i na ziskové marže amerických podniků a kupní sílu domácností.
Podle pololetní zprávy TIAA Wealth Management se může obchodní politika Spojených států rychle a nepředvídatelně měnit. Prezident má totiž značnou volnost v tom, jak a kdy cla opět zavede – ať už prostřednictvím administrativních rozhodnutí nebo soudních procesů. Pokud by efektivní celní sazba přesáhla 10 % z celkového objemu dovozů, začala by ekonomika výrazně pociťovat negativní důsledky. Ty se sice mohou na trzích projevit se zpožděním, ale jakmile k tomu dojde, akcie by mohly prudce zareagovat.
Téma cel je úzce propojeno s další hrozbou: inflací. Předseda Fedu Jerome Powell před Kongresem uvedl, že centrální banka pozorně sleduje možné inflační tlaky vyvolané změnami v obchodní politice. Výše cel i konkrétní zasažené produkty mohou totiž významně ovlivnit konečné ceny pro spotřebitele. Pokud by došlo k výraznému růstu cen, Fed by mohl oddálit snižování úrokových sazeb – nebo naopak být nucen je znovu zvýšit, což by znamenalo ochlazení trhu.
Situaci komplikuje i napětí na Blízkém východě. Konflikt mezi Íránem a Izraelem, do kterého jsou zapojeny i Spojené státy, udržuje trh s ropou v nejistotě. Pokud by se Írán rozhodl uzavřít Hormuzský průliv – klíčový koridor pro přepravu 20 % světové ropy – ceny ropy by mohly raketově vzrůst. To by vedlo nejen ke globálním inflačním tlakům, ale i ke zhoršení ekonomických podmínek, zejména pro dovozce energií.
Vedle geopolitiky hraje významnou roli i domácí fiskální politika. Kongresem právě prochází daňový a výdajový zákon, jehož podoba bude mít přímý dopad na deficit federálního rozpočtu. Pokud by se kombinovaly vysoké výdaje s nezměněnou měnovou politikou Fedu, mohlo by to vést k výprodeji nejen dluhopisů, ale i akcií. Právě rizika na trhu s dluhopisy označila většina investorů v průzkumu společnosti Natixis jako největší hrozbu pro stabilitu trhů v druhém pololetí.
Z ekonomického pohledu pak přetrvává riziko recese. Podle JPMorgan je pravděpodobnost recese ve druhé polovině roku okolo 40 %. Zatímco trh nemovitostí už začal vykazovat známky ochlazení, hrozí, že tento trend se rozšíří i do dalších sektorů. V případě zpomalení růstu nebo poklesu spotřeby by došlo k oslabení firemních výsledků, a tedy i k propadu cen akcií. Zajímavé ale je, že technologický sektor, který tvoří významnou část S&P 500, má díky své méně cyklické povaze potenciál částečně tlumit negativní vývoj.
Zkušenější investoři si těchto rizik samozřejmě vědomi jsou. Přesto platí, že akciový trh může pokračovat v růstu i v prostředí nejistoty, pokud se vývoj neodchýlí výrazně od očekávání – tedy pokud výsledky nebudou katastrofální, ale alespoň neutrální. V případě, že se však objeví nečekaný šok, může to mít výrazný dopad.
Jak shrnul stratég Tavis McCourt z Raymond James: „Ve světě akciových investorů panují aktuálně dva konsensuální názory – že dolar bude oslabovat a výnosy porostou. Všichni tušíme, že to může být bolestivé.“ Právě nečekané události – jako například nové útoky na Blízkém východě nebo kolaps politických dohod o clech – by mohly tento křehký konsenzus narušit a vyvolat na trzích novou vlnu turbulence.
