Středeční obchodování na světových trzích přineslo mírný optimismus, ale zároveň přetrvávající napětí. Akcie v Evropě, USA i Asii mírně rostly, zatímco americký dolar zůstával pod silným tlakem a osciloval poblíž tříletého minima. Investoři se snaží zorientovat v rostoucí nejistotě ohledně vývoje měnové politiky v USA, stejně jako v dopadu potenciálních nových cel, které prezident Donald Trump hrozí zavést od 9. července.
Důležité faktory, které dnes ovlivňují tržní sentiment, zahrnují jednak očekávání ohledně možného snížení úrokových sazeb americkým Fedem, jednak geopolitické napětí související s Trumpovým přístupem k mezinárodnímu obchodu. Prezident Spojených států trvá na tom, že neprodlouží lhůtu pro dosažení obchodních dohod se zahraničními partnery, a současně se vyjádřil skepticky k možnosti uzavřít dohodu s Japonskem. Naproti tomu dohoda s Indií se podle něj rýsuje.
V Evropě vzrostl index STOXX 600 o 0,1 %, zatímco německý DAX si připsal 0,3 %. Na Wall Street futures na S&P 500 naznačovaly vyšší otevření, přestože se hlavní index v předchozí seanci propadl z rekordního maxima. Asijské trhy byly smíšené – širší index MSCI Asie mimo Japonsko nakonec přidal 0,1 %, ale japonské akcie oslabily o 0,5 %, když investoři hodnotili důsledky obchodních hrozeb.
Podle Matthiase Scheibera z Allspring Global Investments bude případné vyjednání komplexních obchodních dohod trvat mnohem déle, než si Trumpův tým představuje. „Není to něco, co vyřešíte během týdne. Pokud cla skutečně vstoupí v platnost, můžeme očekávat volatilitu na trzích,“ uvedl Scheiber.
Úterní data z amerického trhu práce ukázala, že počet volných pracovních míst v květnu vzrostl, což podle analytiků mírně zchladilo očekávání ohledně snižování sazeb. Přesto se investoři zaměřují na čtvrteční zprávu o vývoji mezd, která bude důležitým vodítkem pro další rozhodování Fedu. Předseda Jerome Powell trvá na tom, že centrální banka bude „čekat na více dat“, než provede případné změny sazeb. Trumpův tlak na Fed kvůli snížení úrokových sazeb zatím naráží na zdrženlivost měnových autorit.
Aktuálně trh předpokládá, že Fed letos sníží sazby o přibližně 64 bazických bodů, přičemž pravděpodobnost prvního kroku už v červenci činí jen 21 %. Dolarový index klesl na 96,705 bodu – nejnižší hodnotu od začátku roku 2022. Analytici upozorňují, že pokud se objeví náznaky oslabení trhu práce, může americká měna dále klesat.
Vedle obchodní a měnové politiky je pozornost investorů upřena i na Trumpův rozsáhlý zákon o daních a výdajích, který má potenciál zvýšit státní dluh USA o 3,3 bilionu dolarů. Zákon již schválil americký Senát a nyní míří do Sněmovny reprezentantů, kde může být definitivně schválen. Obsahuje rozsáhlé škrty v sociálních programech a daňové úlevy, přičemž se očekává, že způsobí další zhoršení fiskální situace Spojených států.
Aninda Mitra z BNY Investment Institute varuje, že nový zákon sice zpočátku ovlivní hlavně ceny, ale z dlouhodobého hlediska může udržovat vysoké prémie na dluhopisech kvůli obavám investorů o udržitelnost amerického dluhu. „Nemyslíme si, že dlouhodobé výnosy v horizontu 6–12 měsíců výrazně poklesnou,“ dodal Mitra.
Tlak na dolar způsobil, že americká měna zaznamenala nejhorší pololetní výsledek od 70. let, když oslabila o 10 %. Investoři se kvůli rostoucí nejistotě začínají přesouvat od amerických aktiv k alternativám, včetně zlata. Spotová cena zlata však ve středu mírně klesla o 0,2 % na 3 331 USD za unci, ačkoli v předchozí seanci vzrostla o 1 %. Za první polovinu letošního roku žlutý kov zpevnil o 27 %, zejména díky přílivu kapitálu do bezpečných přístavů.
Na trzích tedy panuje paradoxní kombinace mírného růstu cen akcií, klesajícího dolaru a pokračující nejistoty. Hlavními riziky zůstávají potenciální cla, vývoj sazeb Fedu a fiskální stabilita USA. Investoři se tak pohybují v prostředí, které je i přes zdánlivou stabilitu nabité latentním napětím – a s každým dalším dnem se pravděpodobnost jeho uvolnění zvyšuje.
