Světové akcie v úterý v opatrném obchodování rostly, protože investoři se potýkali s možností vzplanutí inflace v důsledku překvapivého snížení produkce skupiny OPEC+, zatímco dolar se po slabých údajích o výrobě v USA z předchozího dne oslabil.
Nedělní oznámení Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejích partnerů, známé jako OPEC+, o snížení cílové produkce zvýšilo ceny ropy a zkomplikovalo výhled inflace. Ropa Brent naposledy vzrostla o 0,6 % na 85,50 USD za barel a byla nastavena na největší dvoudenní rally od loňského července, přičemž během pondělí a úterý si připsala 7,15 %.
Investoři také hodnotili pondělní průzkum výrobní aktivity v USA od Institutu pro řízení dodávek, který se v březnu propadl na téměř tříleté minimum, když došlo k poklesu nových zakázek, a analytici uvedli, že přísnější úvěrové podmínky by mohly zadusit další aktivitu.
V Evropě index STOXX 600 na začátku obchodování vzrostl o 0,4 %, k čemuž přispěly zisky akcií společností zabývajících se základními zdroji, jako je Glencore , jehož nabídka na koupi Teck Resources byla den předtím kanadským těžařem mědi odmítnuta, zatímco akcie ropných a plynárenských společností, jako jsou Shell, BP a TotalEnergies, si polepšily díky silnému růstu ceny ropy.
Futures na americké akcie mezitím ukazovaly na pozdější stabilní začátek obchodování na Wall Street a index MSCI All-World vzrostl o 0,1 %.
„Rozhodnutí OPEC+ zaskočit trhy oznámením neočekávaného snížení produkce o 1,1 milionu barelů denně od příštího měsíce způsobilo, že ceny ropy a zemního plynu včera prudce vzrostly, což podpořilo energetický sektor a nic moc jiného,“ uvedl hlavní tržní stratég CMC Markets Michael Hewson.
„Krok OPEC+ neprospívá zejména centrálním bankám, které se sice obávají lepkavé inflace, ale zároveň se stále více obávají zvyšování sazeb ze současných úrovní,“ dodal.
Tržní ukazatel střednědobých inflačních očekávání v USA se v pondělí vyhoupl na nejvyšší hodnotu za poslední měsíc.
Takzvaná pětiletá zlomová míra inflace – odvozená z odečtení pětiletého inflačně vázaného výnosu státních dluhopisů od jeho nominálního protějšku – vzrostla až na 2,49 %, než se v úterý během evropského obchodování snížila na přibližně 2,39 %.
Investoři se domnívají, že Federální rezervní systém a další centrální banky možná již téměř skončily se zvyšováním úrokových sazeb, zejména s ohledem na březnové otřesy v celém bankovním sektoru a vzhledem k tomu, že inflace v posledních měsících postupně ochladla.
RECESE, NEBO ŽÁDNÁ RECESE?
Další obavou je, zda vyšší sazby a pomalejší růst nakonec neskloní americkou ekonomiku do recese.
„Existují pouze čtyři případy, kdy byl údaj ISM ve zpracovatelském průmyslu tak nízký, aniž by v následujících 12-18 měsících došlo k recesi – na počátku 50. let, v roce 1967, v polovině 90. let a těsně po recesi v roce 2000,“ uvedli stratégové Deutsche Bank ve své poznámce.
Výnosy státních dluhopisů po údajích o americkém zpracovatelském průmyslu ustoupily, což u některých investorů zvýšilo očekávání, že Fed ještě letos sníží sazby, protože ekonomika zpomaluje. Samostatné údaje také ukázaly, že výdaje ve stavebnictví v USA v únoru oslabily.
Výnosy referenčních desetiletých státních dluhopisů naposledy vzrostly o 1 bazický bod na 3,445 %, zatímco výnosy dvouletých dluhopisů, které jsou citlivější na změny v očekávání sazeb , vzrostly o 2 bazické body na 3,998 %.
Na měnovém trhu zůstal dolar po pondělních ztrátách v defenzivě.
Dolarový index, který sleduje výkonnost americké měny vůči šesti dalším, naposledy klesl o 0,2 %.
Euro během dne vzrostlo o 0,2 % na 1,0922 USD, ale za poslední měsíc stále vykazovalo 0,5% zisk, zatímco japonský jen vůči dolaru klesl o 0,2 % na 132,82 USD.
Australský dolar se dostal pod tlak poté, co Reserve Bank of Australia ponechala úrokové sazby beze změny po deseti zvýšeních v řadě. Naposledy se vůči americkému dolaru snížil o 0,5 % na 0,6754 USD.
Zlato bylo naposledy beze změny na úrovni 1 982 USD za unci.
