Globální obchod se zlatem stojí na propracované síti bank, rafinerií a logistických společností, které dokáží v řádu hodin přesunout zlaté pruty mezi klíčovými obchodními centry světa, aby se dosáhlo nejlepší možné ceny. Tento systém funguje na základě rychlosti, důvěry a přesných procesů. V pátek však přišla zpráva, která tento mechanismus téměř ochromila – rozhodnutí Spojených států, že zlato bude nově podléhat dovozním clům.
Informace o změně celní politiky pronikla na veřejnost poté, co americká celní a hraniční ochrana (CBP) zaslala 31. července dopis jedné švýcarské rafinerii. Obsah byl zveřejněn v pátek a okamžitě způsobil prudký růst cen zlata na burze v New Yorku. Investoři a obchodníci reagovali s obavami, že zavedení cel může mít pro trh katastrofální následky. Růst cen se ale záhy zlomil poté, co administrativa prezidenta Donalda Trumpa naznačila, že zlato ve formě prutů nakonec z nových cel vypadne.
Šlo o další příklad obchodní politiky Trumpovy vlády, která v posledních letech vedla k výrazným výkyvům nejen na akciových trzích, ale i na trzích s komoditami a hotovými výrobky. Zlaté slitky jsou vnímány především jako finanční nástroj, nikoliv jen jako surovina. Uvalení cla by tedy mělo mnohem širší dopady než jen na těžaře a rafinerie – ohrozilo by stabilitu celého finančního systému, který se kolem zlata točí.
Robert Gottlieb, bývalý obchodník s drahými kovy a generální ředitel společnosti JPMorgan Chase & Co., upozornil, že rozhodnutí vlády opomnělo podstatu věci: „Problém byl v tom, že úřady se nezaměřily na samotnou povahu zlata. Nejde jen o fyzický kov, ale o nástroj globálních financí.“
Základní infrastrukturu trhu tvoří složitý a křehký systém výroby a přepravy zlatých prutů, na kterém stojí i velké termínové burzy v New Yorku a Šanghaji či rozsáhlý mimoburzovní trh pod dohledem londýnských bank. Tento řetězec zásobuje i hlavní centra spotřeby, například Bombaj, Dubaj či Hongkong.
Jen v trezorech New Yorku a Londýna je uloženo více než 1,1 bilionu dolarů ve zlatých prutech. Klíčovými hráči na tomto poli jsou společnosti jako JPMorgan či HSBC Holdings. Velkou roli hrají švýcarské rafinerie, které zajišťují plynulý tok zlata mezi Londýnem a New Yorkem. Podle jejich obchodní asociace by zavedení cel prakticky znemožnilo budoucí dodávky do USA.
Napětí bylo znát i na straně asijských rafinerií, které okamžitě pozastavily prodej zlata americkým odběratelům. V New Yorku pak zaznívala varování, že cla by mohla destabilizovat celý trh se zlatými futures. Ross Norman, čtyřicetiletý veterán tohoto odvětví, uvedl: „Neuvěřitelné není jen to, že během jediné noci se vydělaly a ztratily miliardy dolarů. Problém je, že když dojde k narušení, trpí obě strany.“
Napětí se projevilo i v rekordním rozdílu mezi cenami zlata na burze Comex v New Yorku a referenční cenou v Londýně. Zatímco newyorské futures v pátek dosáhly maxima přes 3 530 dolarů za unci, v Londýně byla cena o více než 100 dolarů nižší. Tento rozdíl je mimořádný, ale ani tříprocentní rozpětí by nepokrylo odhadované náklady na cla.
Za běžných okolností, pokud ceny v New Yorku výrazně vzrostou, velké londýnské slitky se převezou do Švýcarska, kde se přetaví na menší jednokilogramové pruty vhodné pro Comex. Švýcarsko by ale v rámci nového celního režimu čelilo 39% clu, což by znamenalo, že cena na burze Comex by musela stoupnout na přibližně 4 700 dolarů za unci, aby byl dovoz rentabilní.
Teoreticky by američtí obchodníci mohli hledat náhradní dodavatele v Kanadě nebo Mexiku, ale i tyto země prezident Trump varoval před uvalením tvrdých cel. Nezávislé rafinerie navíc fungují s velmi nízkými maržemi a ztráta přístupu na americký trh by pro ně byla těžkou ranou.
Investoři, banky i logistické firmy proto doufají, že Bílý dům od svého plánu ustoupí. Podle jednoho z vládních představitelů by mělo být vydáno exekutivní nařízení, které vyjasní, co bylo označeno za „dezinformace“ o clech na zlato. Jak uvedl Darwei Kung ze společnosti DWS Group, situace se stále vyvíjí a nové kroky mohou přijít v následujících dnech.
