Úterní obchodování na světových trzích přineslo převážně pozitivní vývoj, kdy se akcie posunuly výše, zatímco výnosy dlouhodobých státních dluhopisů citelně klesly. Investoři aktuálně vyhodnocují nové zprávy o možných krocích prezidenta Donalda Trumpa v oblasti celní politiky, ale zároveň se obracejí ke klíčovým firemním výsledkům a vývoji měnových politik.
Po víkendovém telefonátu mezi Trumpem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou si trhy částečně oddychly. Trump sice pohrozil zavedením 50% cel na dovoz z EU, ale prodloužení lhůty do 9. července trh zhodnotil jako známku ochoty jednat. Analytici Deutsche Bank v poznámce uvedli, že „trhy si na Trumpovy hrozby začínají zvykat a nyní částečně předpokládají, že se plná hrozba okamžitě nenaplní.“ Tato forma „únavy z obav“ podle nich vede k menším výkyvům a stabilnějším reakcím investorů.
V důsledku uklidnění situace futures na americké akciové indexy před otevřením trhů signalizovaly solidní zisky. Wall Street, která byla v pondělí zavřená kvůli Memorial Day, tak vstoupila do nového týdne s pozitivní náladou.
Na dluhopisových trzích byl ovšem zaznamenán dramatický posun. Výnosy 30letých amerických státních dluhopisů klesly o 8 bazických bodů na 4,9572 %, což je nejnižší úroveň za posledních sedm dní. Tento pokles je zároveň největší jednodenní pohyb od poloviny dubna. Výnosy těchto dlouhodobých dluhopisů, které ovlivňují mimo jiné i sazby hypoték, se i přes pokles stále drží těsně pod hranicí 5 %, nejvyšší úrovní od října 2023.
Tento vývoj podle analytiků úzce souvisí s pohybem na japonských trzích. V Japonsku totiž v úterý výnosy 30letých dluhopisů spadly o téměř 20 bazických bodů, když agentura Reuters přinesla zprávu, že Tokio zvažuje omezení emisí velmi dlouhodobých dluhopisů. Takové rozhodnutí by zmírnilo tlak na výnosy a zvýšilo ceny těchto aktiv. Carsten Brzeski z ING Research v této souvislosti poznamenal, že investoři znovu otevírají otázku udržitelnosti dluhu v silně zadlužených zemích, a dodal, že „je to důsledek obav o Spojené státy.“
Ve středu pak investory čekají výsledky společnosti Nvidia, která je považována za klíčového hráče v oblasti umělé inteligence. Očekává se, že firma oznámí 66% nárůst tržeb za první čtvrtletí, což by mohlo výrazně ovlivnit sentiment v technologickém sektoru. Zároveň budou během týdne promlouvat představitelé Federálního rezervního systému, přičemž trhy čekají na páteční zveřejnění indexu jádrových cen PCE, který je důležitým ukazatelem inflace v USA.
V Asii byl vývoj smíšený. Zatímco MSCI index asijsko-pacifických akcií mimo Japonsko klesl o 0,4 %, hongkongský Hang Seng Index naopak přidal 0,4 %. Tyto rozdílné výsledky ukazují na přetrvávající nervozitu ohledně americko-čínských vztahů, celní politiky a vývoje poptávky.
Na měnových trzích americký dolar mírně posílil o 0,4 % vůči koši měn, ale i tak směřuje k pátému měsíčnímu poklesu v řadě – nejdelší sérii ztrát od roku 2017. Euro oslabilo o 0,3 % a pohybovalo se blízko měsíčního maxima 1,13549 USD, zatímco japonský jen klesl o 0,6 % na 143,71 za dolar. Dolar čelí tlaku kvůli Trumpově nejasné politice a rostoucímu deficitu USA, což podkopává jeho důvěryhodnost jako bezpečného aktiva.
Ekonom David Meier ze společnosti Julius Baer k tomu uvedl: „Nestabilní politika USA, napjatá fiskální situace a vysoké zahraniční zadlužení na pozadí dvojitého deficitu naznačují, že oslabení dolaru je cestou nejmenšího odporu.“ V důsledku toho se investoři opět začínají obracet k alternativám jako je zlato, které letos dosáhlo rekordních maxim.
Zlato však v úterý oslabilo o 1 % na 3 307,69 USD za unci, a to v reakci na posílení dolaru. Podobně ceny ropy zůstaly téměř beze změny, když trhy očekávají rozhodnutí OPEC+ o možné změně produkční politiky. Futures na Brent klesly o 0,4 % na 64,50 USD a americká ropa WTI o stejnou hodnotu na 61,26 USD.
Trhy se tak aktuálně nacházejí ve fázi vyčkávání – kombinace geopolitické nejistoty, firemních výsledků a změn na dluhopisových trzích tvoří komplexní obraz, na který se investoři snaží reagovat s rozvahou.
