Ve čtvrtek světové akciové trhy pokračovaly v růstu, podpořeny sérií pozitivních zpráv z firemního sektoru, očekáváním možného příměří na Ukrajině a především rostoucím přesvědčením, že americký Federální rezervní systém (Fed) přistoupí ke snížení úrokových sazeb. Tento vývoj zlepšil sentiment na trzích a oslabil americký dolar, což dále podpořilo růst akcií i ceny některých komodit.
Akcie v Evropě zaznamenaly solidní zisky. Panevropský index STOXX 600 vzrostl o 0,5 %, zatímco hlavní indexy ve Frankfurtu a Paříži přidaly 1 % a 0,8 %. Britský index FTSE 100 byl výjimkou, když klesl o 0,3 %, částečně kvůli přetrvávajícím nejistotám kolem domácí měnové politiky.
Evropský růst byl podpořen zprávami o možném setkání Donalda Trumpa a Vladimira Putina, které by mohlo vést k deeskalaci konfliktu na Ukrajině. „Obnovení příměří by bylo velmi pozitivním signálem,“ uvedl Emmanuel Cau z Barclays. Ačkoliv nejde o hlavní tržní faktor, geopolitická stabilita je pro evropské hospodářství stále klíčová.
V Asii se dařilo především japonským akciím. Index Topix vzrostl o 0,7 % a zakončil obchodování na rekordní hodnotě, zatímco technologicky zaměřený Nikkei přidal podobně. Ještě větší růst zaznamenal tchajwanský index, který vyskočil o 2,6 % na roční maximum, tažen akciemi TSMC, jež posílily o 4,9 % díky investicím do výrobních závodů v USA. Korejský KOSPI přidal 0,6 %, když vláda oznámila, že společnosti Samsung a SK Hynix nebudou podléhat americkým 100% clům na čipy. Růst zaznamenal i hongkongský Hang Seng, který si připsal 0,5 %, a čínský jüan v offshore obchodování mírně posílil.
Na Wall Street se index S&P 500 ve středu zvýšil o 0,7 %, a ve čtvrtek futures pokračovaly v růstu o dalších 0,3 %. Podle analytika Kylea Roddy z Capital.com se zdá, že Wall Street se „vrátila do starých kolejí“. Upozornil však, že přetrvávají rizika poklesu, zejména kvůli nadhodnoceným valuacím a rostoucímu počtu negativních překvapení v oficiálních datech. „Poměr ceny k zisku se pohybuje kolem nejvyšších úrovní za poslední čtyři roky. A nejistota v oblasti obchodu stále trvá,“ varuje Rodda.
Dolar oslabuje, protože trhy sází na holubičí obrat Fedu. Ve čtvrtek zůstával vůči hlavním měnám slabší. K tomuto vývoji přispěla i páteční slabší zpráva o zaměstnanosti a Trumpova nominace nových členů rady Fedu, kteří jsou považováni za zastánce uvolněné měnové politiky. Dolarový index klesl o 0,2 % na 98,031 a navázal na předchozí pokles o 0,6 %. Euro posílilo na 1,1686 USD, zatímco britská libra se vyšplhala na 1,3378 USD.
Výnosy amerických státních dluhopisů zůstaly stabilní. Referenční 10letý výnos činil 4,2365 %, zatímco dvouletý výnos, citlivější na změny sazeb, se zvýšil o 1 bazický bod na 3,7134 %, jen lehce nad pondělním tříměsíčním minimem.
Pozornost se také upíná na Bank of England, která podle očekávání pravděpodobně ve čtvrtek sníží sazby popáté za posledních 12 měsíců. Tato možnost však není zcela jistá – očekává se rozkol v měnovém výboru, kdy dva členové mohou hlasovat pro větší snížení o 50 bazických bodů, zatímco jiní mohou preferovat beze změny. Rozdělení názorů uvnitř banky zvyšuje nejistotu ohledně dalšího vývoje britské měnové politiky.
Na komoditních trzích se také projevila měnová dynamika. Cena zlata vzrostla o 0,3 % na 3 376 USD za unci, a to díky oslabení dolaru i pokračujícím geopolitickým nejistotám. Žlutý kov dosáhl nejvyšší hodnoty za poslední dva týdny, což může být předzvěstí dalšího růstu v případě pokračujícího poklesu dolaru a snížení sazeb Fedem.
Celkově lze říci, že globální finanční trhy se i přes nepříznivé faktory – jako jsou nová cla, obchodní nejistoty nebo geopolitické napětí – nacházejí v optimističtější náladě. Klíčovým hybatelem tohoto trendu je víra v brzké uvolnění měnové politiky v USA, která zvyšuje chuť investorů po rizikových aktivech, oslabuje dolar a pomáhá akciím i komoditám. Jaký bude další vývoj, ukáže zejména postoj Fedu v následujících týdnech a skutečné ekonomické výsledky – protože euforie investorů může být v současném přehřátém prostředí rychle vystřídána novou vlnou nervozity.
