Americké akciové futures ve čtvrtek mírně oslabily, protože investoři zůstávají opatrní vůči dalšímu vývoji geopolitického napětí na Blízkém východě. Pokračující konflikt mezi Íránem a Izraelem vyvolává obavy z růstu cen energií, což může mít přímý dopad na inflaci i hospodářský růst.
Krátce po otevření evropských trhů futures na index Dow Jones Industrial Average klesly přibližně o 55 bodů, tedy asi o 0,1 %. Futures na indexy S&P 500 a Nasdaq 100 se pohybovaly téměř beze změny. Trhy tak reagují na kombinaci geopolitických rizik a silných makroekonomických dat z americké ekonomiky.
Ve středu přitom hlavní americké indexy zakončily obchodování v pozitivním teritoriu. Index Dow Jones Industrial Average posílil o 0,5 %, širší index S&P 500 přidal 0,8 % a technologický Nasdaq Composite vzrostl o 1,3 %. Investory povzbudily především lepší než očekávané ekonomické statistiky a také zprávy o tom, že Írán naznačil ochotu pokračovat v diplomatickém dialogu.

Navzdory těmto signálům zůstává situace na Blízkém východě velmi napjatá. Írán během posledních dní vyslal další vlnu raket na izraelské cíle, čímž konflikt vstoupil již do šestého dne nepřetržitých bojů. Napětí zároveň posílilo rozhodnutí amerického Senátu, který odmítl návrh na omezení vojenské kampaně a zachoval současný rozsah operací.
Dalším faktorem, který přispívá k nejistotě, je politický vývoj v samotném Íránu. Podle informací Bílého domu se jedním z hlavních kandidátů na nástupce zavražděného nejvyššího vůdce stal Mojtaba Chameneí. Tento vývoj podle analytiků naznačuje, že Teherán se pravděpodobně nebude snažit konflikt rychle ukončit.
Z geopolitického napětí se zároveň začínají promítat konkrétní ekonomické dopady. Jedním z prvních viditelných důsledků je růst cen benzínu ve Spojených státech, který může zvýšit inflační tlak a negativně ovlivnit spotřebitelskou poptávku.
Ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová upozornila, že současná situace představuje test odolnosti globální ekonomiky. Pokud by konflikt trval delší dobu, mohl by podle ní výrazně ovlivnit ceny energií, náladu investorů i tempo hospodářského růstu.
„Dlouhodobější konflikt by měl potenciál ovlivnit globální ceny energií, tržní sentiment i inflaci. Zároveň by kladl nové nároky na tvůrce hospodářské politiky po celém světě,“ uvedla Georgievová.
Na druhé straně investory ve středu uklidnila řada silných ekonomických údajů ze Spojených států. Zpráva o soukromých mzdách ukázala, že americký trh práce zůstává robustní a pokračuje v růstu.
Pozitivně překvapil také index nákupních manažerů ISM pro sektor služeb, který v únoru vzrostl na nejvyšší úroveň za více než tři roky. Tento vývoj naznačuje, že domácí poptávka v americké ekonomice zůstává silná.
Optimističtější pohled na ekonomiku potvrdila také pravidelná zpráva americké centrální banky známá jako Beige Book. Podle ní většina regionů Spojených států nadále zaznamenává stabilní ekonomickou aktivitu.
Silná ekonomická data však mají také druhou stránku. Investoři začínají stále více pochybovat o tom, že by Federální rezervní systém mohl brzy přistoupit ke snižování úrokových sazeb. Analytici Deutsche Bank uvedli, že pravděpodobnost snížení sazeb na červnovém zasedání klesla přibližně na 39 %, což je nejnižší úroveň v letošním roce.

Kromě makroekonomických dat budou investoři sledovat také výsledkovou sezónu v maloobchodním sektoru. Před otevřením trhu zveřejní své hospodářské výsledky například maloobchodní řetězce Kroger, Burlington Stores a BJ’s Wholesale. Po uzavření burzy pak bude pozornost směřovat ke společnosti Costco Wholesale.
Pozitivní náladu v technologickém sektoru mezitím podpořily výsledky společnosti Broadcom. Výrobce čipů oznámil lepší než očekávané čtvrtletní výsledky a zároveň poskytl optimistický výhled tržeb pro další období. Společnost navíc oznámila program zpětného odkupu akcií v hodnotě až 10 miliard dolarů.
Vedle akciového trhu zůstává v centru pozornosti také vývoj na trhu s ropou. Ceny ropy pokračují v růstu, protože konflikt na Blízkém východě zvyšuje obavy z narušení dodávek.
Cena ropy Brent vzrostla přibližně o 1,7 % na více než 82 dolarů za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate posílila o více než 2 % a obchodovala se kolem 76 dolarů za barel.
Situaci dále zkomplikovaly zprávy o útocích na tankery v Hormuzském průlivu. Touto strategickou námořní trasou přitom prochází přibližně pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu.
Ceny ropy tak rostou již pátý den v řadě a kontrakt na ropu Brent se dostal na nejvyšší úroveň od léta roku 2024. Pro investory tak zůstává klíčovou otázkou, zda se konflikt podaří rychle stabilizovat, nebo zda bude nadále vyvolávat tlak na energetické trhy a globální ekonomiku.