Investiční prostředí v roce 2026 nabízí fascinující srovnání dvou pilířů globálního finančního systému.
Na jedné straně stojí společnost American Express (AXP), která v posledních pěti letech předvedla impozantní jízdu se zhodnocením o 160,4 %, čímž drtivě překonala index S&P 500 (^GSPC). Na straně druhé se nachází Visa (V), jejíž akcie se po nedávném poklesu o 11,2 % za poslední rok ocitly na valuačních minimech, která jsme neviděli několik let. Pro elitního burzovního analytika se zde otevírá jasná otázka: Je lepší naskočit do rozjetého vlaku, nebo vsadit na podhodnoceného lídra trhu?
Aktuální tržní kapitalizace společnosti Visa dosahuje 612 miliard USD při ceně akcie kolem 321,34 USD. Přestože obě firmy představují špičkovou kvalitu a pilíř pro jakékoli dlouhodobé portfolio, v současné konstelaci získává Visa navrch. Důvodem je nejen její diskont vůči historickým průměrům, ale především fundamentální rozdíl v byznys modelech, který v době ekonomické nejistoty hraje zásadní roli.
Bezpečí v čistém zpracování plateb bez úvěrového rizika
Zásadní rozdíl mezi oběma giganty spočívá v expozici vůči riziku. Společnost Visa funguje jako čistý zprostředkovatel plateb (pure-play processor). To znamená, že nenese žádné úvěrové riziko spojené s kartami ve své síti. Její role končí u propojení obchodníka s bankou za účelem schválení transakce. Například u populárních karet Sapphire od banky JPMorgan Chase (JPM) je to právě tato banka, kdo nese riziko, že klient nesplatí svůj dluh. Visa pouze inkasuje poplatek za to, že transakce proběhla.
Naproti tomu American Express plní dvojí roli: je zpracovatelem plateb i vydavatelem karet zároveň. Tím se stává v očích konzervativního investora rizikovějším aktivem, i když má výjimečnou historii řízení rizik a zaměřuje se na bonitní klientelu. Tato strategie vyžaduje vysoké náklady na věrnostní programy a odměny, které u Visy prakticky neexistují. Visa je díky tomu byznysem s nízkou kapitálovou náročností a extrémně vysokými maržemi, kde hlavní výdaje směřují pouze do kybernetické bezpečnosti, správy sítě a marketingu.
Politické strašáky a hrozba úrokového stropu
Celý sektor finančních služeb se od začátku roku 2026 potýká s tlakem, který poslal akcie společností Visa, Mastercard (MA) a American Express do záporných hodnot mezi 8,8 % až 10,4 %. Investory znepokojují obavy z poklesu spotřebitelských výdajů, ale především návrh na zavedení 10% stropu na úrokové sazby kreditních karet. Ačkoliv se tato hrozba může zdát drastická, analytický pohled naznačuje, že obavy jsou pravděpodobně přehnané.
Pokud by takový strop skutečně vstoupil v platnost, věřitelé by pravděpodobně omezili přístup k úvěrům pro rizikovější spotřebitele. To by přímým způsobem zasáhlo marže vydavatelů karet, jako je právě JPMorgan Chase nebo American Express. Visa a Mastercard by sice nebyly zasaženy přímo, protože úroky neinkasují, ale dopad by pocítily nepřímo skrze zmenšení sítě a snížení frekvence transakcí. Nicméně Visa je díky své roli zprostředkovatele mnohem lépe vybavena na to, aby se s těmito regulatorními změnami vypořádala s menšími šrámy než její konkurenti.
Valuace na víceletých minimech jako nákupní signál
Nejsilnějším argumentem pro upřednostnění Visy před American Express je aktuální ocenění. Zatímco American Express se obchoduje s prémií vůči svým historickým násobkům, Visa se nabízí ve slevě oproti svému pětiletému mediánu poměru ceny k zisku (P/E) i ceny k volnému peněžnímu toku (P/FCF). Je vzácné vidět takto kvalitní „cash-cow“ byznys s dominantním postavením na trhu a skvělou rozvahou ve výprodeji.
Visa disponuje nejuznávanější značkou platebních karet na světě s největším počtem debetních i kreditních karet v oběhu. Obě společnosti sice agresivně odkupují vlastní akcie, čímž zrychlují růst zisku na akcii, a nabízejí podobný dividendový výnos (1 % u AXP proti 0,9 % u V), ale Visa nabízí větší stabilitu v dobách ekonomické nečitelnosti. Pro investora, který v roce 2026 hledá základní kámen portfolia kombinující hodnotu, dividendu i růst, představuje Visa příležitost, která se naskytne jen málokdy za několik let.
